FRANCAISPOLSKIDEUTSCHENGLISHCESKYNávrat na hlavní stranu PRAHA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ KRAJ VYSOCINA PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ STREDOCESKÝ KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ
Návrat na hlavní stranu

Fulltext
Království perníku

Loreta [ Poutní místo ]

Loreta
Foto:Listy hl.m.Prahy, srpen 2005
Pražskou Loretu je možno vidět nejen jako architektonickou památku, ale také jako barokní poutní místo, jehož proslulost lze v rámci města srovnat snad jedině s věhlasem milostné sošky Pražského Jezulátka.
Položením základního kamene Svaté Chýše 3. 6. 1626 byla započata historie celého poutního místa.
První patronkou a zakladatelkou byla Benigna Kateřina z Lobkowicz, pod lobkowiczkým patronátem fungovala Loreta až do počátku 20. století. Podoba místa se postupně proměňovala v průběhu 17. - 18. století, interiéry byly zčásti upravovány ještě v 19. století, v 50. - 60. letech 20. století byla vybudována nová klenotnice, přístupná veřejnosti.

Poutní místo je koncipováno jako uzavřený komplex staveb kolem centrální Svaté chýše, s obdélným patrovým arkádovým dvorem (narozdíl od italského Loreta, kde Casa spočívá v interiéru poutního chrámu).
Dnešní kostel Narození Páně (na podélné ose) a dvě z kaplí (uprostřed severního a jižního křídla) byly v původním rozvrhu ze 60. let 17. století pouhými mělkými výklenky s oltáři. Jak se zvyšovala proslulost Lorety, rostla její navštěvovanost a bylo třeba zvětšit liturgické prostory poutního místa. Proto byly postupně (do konce 17. století) vybudovány větší obdélné kaple v rozích dvora, následně také zvětšeny obě kaple na příčné ose a v několika fázích přestavěna kaple Narození Páně na prostorný kostel.

Z TISKOVÝCH ZPRÁV A ČLÁNKŮ

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ


Typ záznamu: Poutní místo
AKTUALIZACE: Hana Wernerová (Folklorní sdružení ČR) org. 2, 09.08.2005 v 01:17 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule