FRANCAISPOLSKIDEUTSCHENGLISHCESKYNávrat na hlavní stranu PRAHA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ KRAJ VYSOCINA PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ STREDOCESKÝ KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ
Návrat na hlavní stranu

Fulltext
Království perníku

Historie Baziliky sv. Prokopa [ Historie (archivní dokument) ]

První kultovní stavbou, která vznikla v souvislostech s budováním třebíčského kláštera, byl kostelík sv. Benedikta vysvěcený již roku 1104 pražským biskupem Heřmanem za vlády prvního třebíčského opata Kuny.

Předpoklad, že v roce 1109 byl kostelík sv. Benedikta nahrazen novým klášterním kostelem Nanebevzetí Panny Marie, se ukázal jako nesprávný. Byl založen na mylném výkladu textu kronikáře Tomáše Pešiny z Čechorodu (Mars Moravicus 1677). Bazilika, postavená kolem poloviny 13. století ( asi mezi roky 1230 - 1260 ) a opatský chrám s patrociniem Nanebevzetí Panny Marie, byly nepochybně nejnáročnější součástí nových klášterních budov a je to jediná stavba třebíčského kláštera, která se v podstatě dochovala ve svém původním půdorysném rozvrhu a architektonické výstavbě. Patří ke skvostům středověkého stavitelství evropského významu. Bazilika je vybudována v románsko - gotickém slohu a při jejím budování se uplatnila pozdně románsky orientovaná stavební huť, jež k nám přišla z jihozápadní Francie přes Burgundsko a Horní Rýn.

Stejně jako samotný klášter trpěla bazilika v dobách obléhání Třebíče uherskými vojsky r. 1468. Později byla několikrát opravována a upravována a od 1. pol. 16. stol. byla užívána z větší části k účelům světským. Teprve r. 1704 dal Jan Karel z Valdštejna upravit nejméně poškozenou část baziliky, presbytář, na zámeckou kapli, zasvěcenou sv. Prokopovi. Ale vlastní renovace baziliky byla provedena až v letech 1725 - 1733 za Jana Josefa z Valdštejna. Tuto renovaci provedl architekt F.M.Kaňka, který zchátralou klenbu nahradil barokní síťovou štukovou klenbou. V této době byly vystavěny obě věže ve stylu barokní gotiky. Jedna z nejcennějších částí baziliky, portál, byla objevena až v roce 1862. Konečná restaurace baziliky proběhla v r. 1924 - 35 podle plánů architekta Kamila Hilberta a v r. 1956 byla dokončena stavba zničené jižní závěrové kaple s apsidou. Mimo již zmíněnou severní síň s portálem si zvláštní pozornost zaslouží dochované nástěnné malby v opatské kapli a krypta umístěná pod chrámem. K propojení této krypty došlo v roce 1996.

Bazilika sv. Prokopa je spolu s Židovským městem a hřbitovem zapsána v seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.kviztrebic.cz

AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valašsko, regionální agentura CR) org. 56, 30.03.2004 v 14:43 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule