FRANCAISPOLSKIDEUTSCHENGLISHCESKYNávrat na hlavní stranu PRAHA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ KRAJ VYSOCINA PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ STREDOCESKÝ KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ
Návrat na hlavní stranu

Fulltext
Království perníku

Židovský hřbitov v Třebíči [ Židovský hřbitov ]

Židovský hřbitov byl na dnešní místo přenesen počátkem 17. století od hradby na severní straně klášterní pevnosti. Nejstarší zjištěné náhrobky pocházejí z první poloviny 17. století. Tento "nový" hřbitov byl umístěn v typické situační poloze židovských hřbitovů tj. "na kopci za městem", tak aby nebyl na očích vrchnosti a měšťanům. Svou rozlohou - 11.772 m2 se třebíčský hřbitov řadí k největším židovským hřbitovům v České republice. Na celé ploše se nachází asi 11000 hrobů a téměř 3000 kamenných náhrobků, z nichž nejstarší pochází z roku 1625.

Vedle vstupní kovové brány stojí obřadní síň z roku 1903, která byla postavena z iniciativy rabína Samuela Pollaka z dobrovolných darů členů židovské komunity. Tato obřadní síň je jediná samostatně památkově chráněná obřadní síň na Moravě. Její mimořádná hodnota spočívá hlavně v dochované výzdob a vybavení interiéru. Velmi cenné je zdobené porcelánové umývadlo, sloužící k rituálnímu omytí rukou před obřadem. Hřbitov je s nedalekou židovskou čtvrtí spojen vozovou cestou, vystavěnou roku 1886 a upravenou v roce 1903. Hřbitov se hebrejsky nazývá "bejt olam - dům věčnosti nebo také "bejt kvarot" - dům hrobů.

O poslední věci zesnulého, od přípravy pohřbu, jeho organizaci, až po uložení do hrobu a také o bezprostřední péči o pozůstalou rodinu se starají členové a členky pohřebního bratrstva - "chevra kadiša". Náboženská tradice nedovolovala ponechat zemřelého přes noc v úmrtním domě. Proto byli nebožtíci ještě v den úmrtí přeneseni do márnice, kde u zemřelého bděli členové pohřebního bratrstva, kteří zajišťovali i rituální očistu - "taharu". Rozloučení se zesnulým probíhalo v obřadní síni a nikdy nebylo doprovázeno hudbou. Při tradičním židovském pohřbu se ostatky zemřelého ukládají do země, kremaci nebo balzamování židovský zákon zakazuje. Samotný pohřeb je velmi prostý - po rituální očistě je mrtvý oblečen do bílého rubáše, pak je jeho tělo uloženo do dřevěné rakve. Do rakve je zakázáno vkládat jakékoliv šperky či květiny, zemřelý má pouze na ústech a očích střípky a pod hlavou hlíny ze země Izrael. Je pohřben tváří k Jeruzalému (u nás k východu), na hrobě se zpravidla o rok později vztyčuje náhrobní kámen - "maceva", do něhož jsou vyryty údaje o zesnulém. Podle staré tradice Židé při návštěvě hřbitova nosili na hroby kamínky.

Na třebíčském hřbitově nalezla svůj poslední odpočinek řada předních představitelů třebíčské židovské obce v čele s učenými rabíny Joachimem Josefem Pollakem a Dr. Samuelem Pollakem. Je zde rovněž pochován autor německy psané Historie Židů v Třebíči - Jakob Kořatek nebo zakladatel židovské nemocnice Dr. Šimon Schuschny. Majestátní hrobky zde také mají členové rodiny Grűnbergerovy, Subakovy, Taussigovy a Kantorovy. Od roku 1922 stojí na hřbitově památník dvaceti židovských vojáků padlých v letech l. světové války. V roce 1957 zde byl odhalen Pomník obětí rasové genocidy za 2. světové války, který připomíná umučené členy židovské komunity v Třebíči.

Třebíčský židovský hřbitov se svými cennými náhrobky renesančního, barokního a klasicistního typu představuje jednu z nejvýznamnějších památek svého druhu na Moravě a právem je proto zařazen do nejvyšší kategorie ochrany.

Třebíčské Židovské město se hřbitovem je spolu s bazilikou sv. Prokopa zapsáno v seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.kviztrebic.cz

Typ záznamu: Židovský hřbitov
AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 56, 29.03.2005 v 12:39 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule