FRANCAIS POLSKI DEUTSCH ENGLISH CESKY Návrat na hlavní stranu PRAHA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ KRAJ VYSOCINA PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ STREDOCESKÝ KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ
Návrat na hlavní stranu

Fulltext

Krajkářství a vyšívání

Výšivka v Čechách a na Moravě se rozvinula do obrovské bohatosti, především z hlediska množství vzorů a kompozic. Původ vyšívání je v praktické potřebě spojit dvě části tkaniny, olemovat kraje, zpevnit, zúžit část oděvu pomocí skladů či vrapů- záhybů na látce, které tvoří ozdobu na krojích.

Má však i další funkce, magickou, ochrannou, estetickou. Některé motivy vyjadřovaly symboly ochrany, štěstí, plodnosti, lásky.

Výšivky měly dvojí základní využití. Objevovaly se na krojích mužských i ženských. Vyšívaly se pleny, košile, šátky na hlavu, živůtky, kabátky, zástěry, sukně, stuhy do vlasů, čepce, obuv i kožichy.

Do druhé skupiny lze zařadit interiérové a zvykoslovné textilie. Na Moravě se výšivka udržela déle, hlavně na Slovácku. Uplatňovala se zde křížková výšivka, výšivka s prolamováním, předkreslená výšivka s rostlinnou, ale i se zvířecí tematikou.

Výšivka na Valašsku nebyla jednotného rázu. Na Vsetínsku převládala modrá geometrizovaná, na Valašskokloboucku krémová, žlutá a mladší bílá rožnovská. Ve druhé polovině 19. století převládla bílá výšivka s motivy voniček a pavoučků, lem byl ukončen buď barglováním, tj. vyšívanými zoubky, nebo byla k okraji přišita paličkovaná krajka. Z pozdějšího pohledu byla valašská výšivka často ztotožněna s jemnou výšivkovou krajkou z okolí Rožnova pod Radhoštěm, především ze Zubří.

Podél slovenských hranic od jižního Valašska směrem k Horňácku je rozšířena geometrická výšivka. Nejreprezentativnějším představitelem horňáckých výšivek byly šátky. U starších výšivek se používaly jako materiál hrubší příze a nekroucené hedvábí, u mladších hedvábí a kupované bavlnky. Dominantní barvou je krémová, vystupující samostatně nebo v kombinaci s jinými barvami, časté jsou modrá, černá a červená.

Plátěné součástky oděvů zdobily také krajky. Slovácké krajky se zhotovovaly nejčastěji z režné příze, surového hedvábí zvaného "šúšel", kopřivového hedvábí, ale také z barevné vlny. Pro Horňácko byla typická bílá krajka s černým konturováním vzoru.

LOKALIZACE


AKTUALIZACE: uživatel č. 705 org. 56, 11.05.2004 v 10:59 hodin
Copyright 1998-2019 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule