FRANCAISPOLSKIDEUTSCHENGLISHCESKYNávrat na hlavní stranu PRAHA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ KRAJ VYSOCINA PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ STREDOCESKÝ KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ
Návrat na hlavní stranu

Fulltext
Království perníku

Kostelecká tvrz [ Tvrz ]

Významným stavebním počinem kostelecké siídlištní lokality bylo vybudování tvrze na skalnatém ostrohu nad řekou Jihlavou, což se stalo nedílnou součástí civilizačního úsilí v kostelecké kotlině a v průběhu historie bývala tato část s vesnicí i administrativně spojována. Jelikož počátky její existence spadají do druhé poloviny 13. století, lze vyvozovat, že stavba měla souvislost s rozvojem blízké Jihlavy a jejích stříbrných dolů. Starou lidovou pověst o vzniku kostelecké tvrze zapsal ve své kronice mirošovský statkář Vilém Richlý. Tato kronika, mapující vývoj mirošovského panství, však byla po obsazení mirošovského zámku ruským vojskem v roce 1945 ze zámku zcizena, nějaký čas kolovala mezi obyvateli obce a dnes je nezvěstná. Psalo se v ní, že v dávných časech žil v mirošovských končinách loupeživý rytíř, který přepadal cestující na obchodní stezce, a proto přikázal český král (časově by toto údobí spadalo do let vlády Václava I., vládnoucího v letech 1230 - 1253) vybudovat ochrannou tvrz na vhodném místě, a tak povstala kostelecká pevnost nad řekou.

Ať již byl prvotním impulsem mirošovský loupežník či jiná nebezpečí, pravdou bylo, že v Kostelci překračovala tradiční Humpolecká obchodní stezka řeku Jihlavu, nalézal se zde tudíž významný říční brod a navíc i křižovatka s další dopravní spojkou na město Jihlavu, kam Kostelec dodával dřevo na výstavbu dolů a též zemědělské produkty. Je samozřejmé, že toto důležité dopravní místo muselo být i náležitě chráněno a výsledkem byla výstavba tvrze.

Z písemných pramenů máme jednoznačně kosteleckou tvrz doloženou poprvé k roku 1371 v Moravských zemských deskách, když Havel z Pacova prodal Jaroslavovi ze Šternberka ves Kostelec s tvrzí - "Habel de Paczaw domino Jaroslao de Sternberg et suis heredibus villam Kostelecz cum Municione ...". Druhá zmínka o naší tvrzi se nalézá v Půhonných knihách brněnských v roce 1408. Tehdy Jan z Hodic poháněl Jana z Moravan "... protožr mi jest slíbil za Oldřicha z Cedlic a za Kristofora z Gerhartsdorfa, že mi měl na prvním panském semnu zboží a tvrz v Kostelci vložiti v dsky zemské...". Zánik tvrze spadá do let husitské revoluce nebo brzy po ní. Když totiž roku 1464 prodával Ondráček z Kostelce svůj majetek panu Drslavovi z Opatova z rodu Kobíků, v prodejní listině vyjmenovává poměrně podrobně jednotlivé součásti kosteleckého zboží, ale tvrz mezi nimi nanajdeme. Snad tedy zanikla za husitských útoků na Jihlavu nebo při opakovaném obležení vzbouřené Jihlavy vojskem Jiřího z Poděbrad, kdy došlo k velkému zpustošení jihlavského venkova mohutnou armádou.

Tvrz samotná stála na skále nad dnešním Ohnsorgovým mlýnem a byla ze strany jižní a východní dobře chráněna skalnatým svahem a zákrutem řeky. Na severu terén pozvolna přechází do krajiny směrem k Cejli a Čeřínku a zde bylo nutno vybudovat obranné valy a příkopy, které zůstaly dodnes jedinou patrnou památkou na starou stavbu. Historik A.Sedláček ve své knize o Českých hradech roku 1885 píše i o naší tvrzi, že se tam nacházejí sklepy a zbytky zdí. současně se také zmiňuje i o druhém tvrzišti, ztv. vodním, na východ od skalní tvrze. Evidentně se tu však jedná o omyl v určení směru a tímto může být míněno jedině místo na západ od první tvrze, totiž někdejší Gothova louka, dnes Kaláškův rybník za železniční tratí. V osmdesátých letech minulého století při stavbě dráhy Jihlava - Veselí nad Lužnicí bylo skutečně v tomto místě odkryto a železničními staviteli zdokumentováno naleziště rozsáhlé stavby, snad vodní tvrze . Dodnes nám nejúplnější záznam zachovala Pamětní kniha Dvorců od Richarda Machka, kde se píše. Vestenhof, zbytky dvou tvrzí, z nichž jedna je ostražní, opevněná hliněným náspem, druhá vodní, hlavní opevnění tvořila řeka a bažiny. Ostražní tvrz ukazuje způsobem fortifikace na dávný původ. Tvrziště prokopával velkostatkář Richlý z Mirošova, skromné nálezy jsou ve sbírkách téže rodiny. Je tu něco střepů středověkých nádob, jedna celá nádoba ve tvaru tyglíku. Stavení byla dřevěná s podezdívkami. Zachovala se do dnešní doby část náspu. Vodní tvrz měla stavby zděné, hlavní zdivo 2 m široké, založené na terénu 150 m dlouhém a 25 až 30 m širokém. Tvrz buďto obtékala řeka nebo byl vykopán příkop. Ještě i v minulém století stály zde zdi, které si lidé rozebrali na stavby. Zbytky zdiva tvoří nyní hrbolatou plošinu o 1 m vynikající nad okolní terén. pod vrstvou rumu jsou základy zdí a vrstva popela s množstvím střepů a ovčích kostí. Tvrz zašla požárem, předtím byla vypleněna. Stalo se tak asi v třicetileté válce. Na odkrytém tvrzišti jsou na západní a severní straně zbytky 2 m silné zdi, tarasů na severní a jižní straně, zbytek jakési peci uvnitř 40 cm široké a mlýnský kámen žulový. U pece byly nalezeny škváry a spálené zrní.

Historické údaje Richarda Machka je sice nutno brát s rezervou, ale o nalezišti samotném pochybovat nelze, nebo´T pamětníci udávají , že ještě v našem století byly patrné zbytky staveb na vyvýšeném místě, dnes ostrůvku v Kaláškově rybníce. Rovněž kostelecký kronikář Jaroslav Brůn popisuje nálezy na Gothově louce - hromady tesaného kamení, klenby dveřní, zasypaná studně, zbraně a peníze. Vroce 1926 byly tmtéž nalezeny zbytky nepálených nádob, různé kosti, hřebíky a kusy železa, opálené dříví a zbytky cihel. Nálezy z kosteleckých lokalit se dostaly se sbírkou rodiny Richlých v roce 1945 do jihlavského muzea. Nejvýznamějším předmětem je gotický meč, jenž je dnes vystaven ve stálé expozici feudálního období v Muzeu Vysočiny.

Pod tvrzí v meandru řeky však existoval i dvůr, a to patrně již ve 14.století, a později byl postaven též mlýn. Dnešní jméno této části Vestenhof je odkazem na tvrz - Veste = Feste = něm. tvrz. Jméno samo je novější a vzniklo až po roce 1570, když byl kostelecký tvrzský dvůr poněmčen pod vládou jihlavských konšelů. Ačkoliv tvrz samotná vznikla prokazatelně na českém území, tedy levém břehu řeky, v určitých dobách byla nedílnou součástí vsi Kostelec. Poprvé je tak doloženo ve vlastnictví Havla z Pacova (později se psal s přídomkem z Kostelce) pak v držení konopišťské větve staročeského rodu Šternberků, tj. ve 14. a na počátku 15.století. Po husitských válkách vlastnili Kostelec Kobíkové z Opatova a v listinách označovali, že toto se týká "polovice Kostelce, což k moravskému právu sluší" a zde tedy již bylo rozlišováno, co patří k Moravě a co k Čechám. České území za řekou vlastnili od roku 1437 Trčkové z Lípy a ve výčtu svého majetku uváděli i nápravu v Kostelci (tj. sídlo nápravníka, který seděl na právu jiné osoby). V roce 1459 svůj majetek prodávají Říčanským a v této době je i doložen "dvůr na levém břehu řeky proti Kostelci". Na tomto dvoře hospodařil kostelecký sedlák Jan Dvořák a ten si vymohl roku 1555 na tehdejší majitelce panství Evě z Olbramovic postavení mlýna.

UMÍSTĚNÍ


Typ záznamu: Tvrz
AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) org. 56, 25.10.2004 v 22:01 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule