FRANCAISPOLSKIDEUTSCHENGLISHCESKYNávrat na hlavní stranu PRAHA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ KRAJ VYSOCINA PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ STREDOCESKÝ KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ
Návrat na hlavní stranu

Fulltext
Království perníku

Historie obce Bobrůvka [ Historie (archivní dokument) ]

Nejstarší zpráva o Bobrůvce je z roku 1262, kdy daroval Smil z Lichtenburkažďárskému klášteru manželčinu ves "Cappil Bobrowe" s neosídleným okolím. Eliška byla dcerou Přibyslava z Křížanova, jednoho z prvních kolonizátorů celé zdejší oblasti. Sestrou Elišky byla sv. Zdislava, provdaná za Havla z Lemberka a Eufemie manželky Bočka z Obřan - zakladateležďárského kláštera. Podle dohledaných údajů měla ves už 127 obyvatel. Kostel sv. Bartoloměje byl založen zřejmě současně s osadou "Cappil Bobrowe" v období let 1240 až 1262 pravděpodobně vladyky z Bobrůvky.

V roce 1390 připomíná se Václav z Bobrůvky (zřejmě vladyka), který byl notářem Jana z Meziříče. Jeho syn Zikmund z Bobrůvky jako svědek jisté soudní při v roce 1437 užívá rodovou pečeť. Znakem pečeti je stojící pes a kolem znaku je v jazycečeském psáno "Pečeť Sigmunda z Bobrowki". Znak pánů z Bobrůvky přešel i do pečeti obce Bobrůvky, která je uložena v Horáckém muzeu v Novém Městě na Moravě. Vladyckým sídlem a pozdější rychtou byl pravděpodobně nynější důmčíslo 1, který býval vždy zděný, kdežto ostatní stavení byla dřevěná.

Po roce 1444 svobodný vladycký rod vymírá. V roce 1476 patřila již vesnice žďárskému klášteru. Dle zápisu z urbáře z r. 1483 zde mimo svobodné rychty a kostelního statku bylo 19 gruntovních usedlostí. Obec ročně odváděla klášteru 5 kop, 28gr., 1 den úroku a 20 slepic. Klášteru nerobotovali, pouze snad pánu opravnímu (rychtě). V roce 1597 opat žďárského kláštera Bobrůvky i sousední dvůr v Radešíně prodal panu Samuelovi Radešínskému z Radešovic. Od něj pak v roce 1607 koupil celé radešínské panství i s Bobrůvkou kníže kardinál František z Dietrichštejnů - biskup olomoucký.

V této době zde byla zákupní rychta, 19 sedláků a 2 chalupníci. Kníže Maxmilián z Dietrechštejnu pak v roce 1638 prodal radešínské panství i s Bobrůvkou zpět cisterciáckému klášteru ve Žďáře. K roku 1664 je doložen seznam gruntů a obyvatel po těžkých dobách třicetileté války, kdy zde bylo pouhých 96 obyvatel. Majitelé gruntů jsou zde uvedeni podlečísel popisných a mnohá jména jsou ve vesnici známa jménem "po domě" i v dnešní době. Je-li některý grunt vynechán, znamená to,že byl v té době pustým a neobydleným jako např.č. 2.

Seznam:
Vít Straka - rychtář, Mikoláš Souček, Matěj Černý, Jan Čapek, Jan Štědroň, Martin Zima, Jan Petržálek, Vondra Vavera, JanČech, Lukeš Kovář, Vondra Provazník, Vít Jež, Pavel Sejkora, Petr Cempirek. Podruzi - Jan Dostál,Říha Kejklíř a Pavel Pastýř.

V roce 1775 se z nařízení zemského gubernia seskupili mlynáři z Bobrové a okolí do samostatného mlynářského cechu v Horní Bobrové.Členy byli i Mikuláš Straka a Václav Klíma, mlynáři z Bobrůvky. Po roce 1784 byl z majetku zrušeného žďárského kláštera utvořen tzv. náboženský fond panstvížďárského, k němuž vesnice patřila. Od roku 1826 byl tento fond spojen s tzv. c.k. zcizovací komisí státních statků a panství Radešín, jemuž Bobrůvka podléhala, bylo prodáno panu Františku Schneidrovi. V roce 1850 byla utvořena místní obec s 344 obyvateli a zvolen první starosta (JanČerný,č. p. 4). Dle sčítání v roce 1880 zde bylo 67 domů a 455 obyvatel (zřejmě nejvyšší počet obyv. v historii obce) . V roce 1906 zde byl založen sbor dobrovolných hasičů. K zapsanému nejrozsáhlejšímu požáru došlo v obci dne 8.6.1893, kdy vyhořelo 15 domů na horním konci a zasahovalo 8 hasičských sborů.

1. světové války se zúčastnilo 99 občanů, z nichž 15 se stalo její obětí a 5 bylo v ruských legiích.

V roce 1920 byla založena obecní knihovna, v roce 1929 se provedlo odvodnění pozemků. V roce 1930 byla provedena elektrizace obce. 2. světová válka si opět vybrala krutou daň i v naší obci.

Historickáčást obce je tvořena většinou rozlehlými statky s půdorysem ve tvaru lichoběžníka okolo dvora, které na sebe navazují. Tvoří charakteristickou podkovu kolem místní komunikace. Téměř před každým statkem býval rybníček. Ve středu obce byla původně pouze velká náves s rybníkem. Protože však nebylyřešeny volná místa pro další obyvatele pocházející rodově buď z velkých statků okolo návsi nebo domkaře, byla původně prázdná náves postupně neplánovitě zastavována menšími usedlostmi. Další novější domky pak byly většinou stavěny na bývalé farní a kostelní louce (část obce Na kostelnici).

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://bobruvka.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 56, 24.08.2004 v 13:30 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule