FRANCAISPOLSKIDEUTSCHENGLISHCESKYNávrat na hlavní stranu PRAHA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ KRAJ VYSOCINA PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ STREDOCESKÝ KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ
Návrat na hlavní stranu

Fulltext
Království perníku

Historie obce Kozlov [ Historie (archivní dokument) ]

První písemný doklad o existenci Kozlova pochází z roku 1358 v zemských deskách brněnského kraje, kdy "Jindřich z Balinky předal do vlastnictví právem dědičným Zdichovi z Kozlova právě v Balince polnost se vším, co k ní náleží," ale počátky osídlení tohoto teritoria spatřujeme o více než jedno století dříve, v době velkého kolonizačního úsilí předního moravského feudála 13. století, Přibyslava z Křižanova, duchovního otce založení žďárského cisterciáckého kláštera.

Ve vlastnictví tohoto církevního řádu byl i Kozlov; tvrz vystavěl někdy v polovině patnáctého století Mikuláš z Kozlova, roku 1486 opat Linhard, štivtýř káštera žďárského, postupuje tvrz pustú a svobodnú v Kozlově Janovi z Kladné, na konci století byla prodána "ves Kozlov s pustú tvrzí a s dvorem v tej vésce" zemskému hejtmanu Janovi z Lomnice a na Meziříčí (1494) a v průběhu času přecházela na další majitele zdejších panství.

Když byly v polovině třicátých let 20. století nalezeny v Kozlově tři století staré stříbrné mince "s postavou rytíře v brnění", jak se dovídáme ze záznamu v obecní kronice, jakoby připomněly nejvýznamnější postavu, genealogicky spojovanou s Kozlovem, Tomášem Soběhrdem, prvním konkrétním jménem objevujícím se ve více historických pramenech.

Soběhrd, zřejmě bítešský rodák, byl koncem 16. století písařem, později více než tři desetiletí úředníkem (správcem) náměšťského panství Žerotínů; 21. července roku 1606 v Brně "přijat jest v stav pánů rytířstva Tomáš Soběhrd z Kozlova" společně se svými syny Janem a Karlem.

Roku 1609 kupuje od Václava z Radostína smlouvou trhovou za 11 tisíc zlatých malý statek Ostrov s poplužním dvorem, mlýnem a pivovarem a čtyřmi desítkami poddaných, jenž mu byl zkonfiskován roku 1624 jako "účastní stavovské proticísařské rebelie".

Rodina Soběhrdů je svým náboženským vyznáním a tedy i osudem spojena s významnou postavou moravských dějin první třetiny 17. století, Karlem st. z Žerotína, Jan Volf Meziříčský z Kozlova (rytíř od roku 1614) byl správcem jeho přerovského panství.

Se jménem Soběhrd se setkáváme mezi pobělohorskými exulanty v dánském vojsku Kristiána IV.v protihabsburském boji třicetileté války ve Slezsku (společně s L.Velenem z Žerotína, J.Adamem z Víckova, V.Bítovským z Bítova je uváděn jako překladatel dánských listů i "kapitán dánský Soběhrd, z Moravy pocházející"); koncem roku 1626 je v hodnosti majora velitelem města Těšína, poté i jeho stopa mizí, padl pravděpodobně v bitvě u Granova (27.7.1627).

Rytířská čest a hrdost Tomáše Soběhrda z Kozlova nebyla pošpiněna; naděje a stálost, symbolizovaná kotvou a šípem v jeho erbu, jej i s potomky přivádí do pobělohorského exilu v uherské Skalici, kde se bohužel v polovině 30. let stopy tohoto rodu ztrácejí (Karel Soběhrd se zde v listopadu 1635 oženil s Kateřinou Prešpurskou).

Od poloviny 19. století byl Kozlov osadou blízkého Křižanova (v letech 1976-1990 jako místní část této tehdy střediskové obce), od července 1990 opět jako samostatná obec okresu Žďár nad Sázavou, nyní kraje Vysočina.

"Kozlov je nepatrná dědina a v životě zejména politickém nemůže míti vůbec významu, ježto tam není ani jedné hospody...," píše roku 1922 Rudolf Těsnohlídek ve fejetonu Lidových novin z vojenských manévrů v okolí; v tomto smyslu se situace ani po osmdesáti letech nezměnila, byť v obci funguje klub místního sboru dobrovolných hasičů.

Prvním starostou samostatné obce byl místní hospodařící rolník Jan Chylík (1866-1936) z rodu usazeného v Kozlově od konce 18. století, a to po tři volební období v letech 1922-36.

Mezi starousedlické rody v obci dále patřily rody "dvořáků" Slezáků (později Dvořáků), Konečných a Vítků a díky mužským potomkům stále patří rody Hulánů (dnes Holánů) a Kučerů.

Kozlov byl od nepaměti zemědělskou obcí a jak zaznamenává kronikář k počátku minulého století, "všichni obyvatelé zdejší zabývají se rolnictvím." Při tzv. lánské vizitaci (v jihlavském kraji prováděné v letech 1671-78) byli zde kromě svobodného dvorce 2 láníci a 3 půlláníci, Říha a Šebestián Hulán jsou podle výměry svých pozemků zaznamenáni jako třičtvrtníci (asi 15 ha) a Václav Konečný, Pavel Vítků a Matouš Bárta jako čtvrtníci (výměra čtvrtiny lánu, cca 5 ha).

Tradiční hospodaření rolníků vystřídala po komunistickém převratu 1948 zemědělská výroba státního statku (ČSSS Křižanov).

Obci se nevyhnula ani násilná kolektivizace, v letech 1950-53 zde působilo a zkrachovalo místní JZD, mezi jehož aktivity v intencích tehdejší stranické a státní politiky patřilo i vyvlastnění majetku a vystěhování z obce tří místních rodin hospodařících rolníků (Holánkovi, Heralečtí, Chylíkovi, 1953).

Z nemovitých památek obce je nejvýznamnější svobodný dvůr (statek čp.1), který byl osvobozen od robot starobylým obdarováním (listina Rudolfa hraběte z Kounic z 29.9.1649), kdy Vojtěch Slezák, "vždy věrný poddaný můj", dostává i právo svobodné myslivosti na vrchnostenských gruntech.

Dvůr se stává dědičnou rychtou; rychtář Antonín Dvořák (1777) "jest povinen odváděti za roboty fůrami ročně 10 zl., dále spravovati rychtářský úřad pokud se líbí vrchnosti, šenkovati panské pivo a kořalku, dostaviti se na roboty jako dozorce a kdykoliv mu purkrabí rozkáže vozit panské ryby."

Roku 1882 vymřel rod Stanislavem Dvořákem po meči, jeho jménem (a vkladem 400 zl.) byla založena nadace "chudým a hodným dítkám školním z Křižanova a Kozlova".

Na zahradě statku 300 let starý dub (chráněný památný strom), jenž dal jméno obnovenému chovu koní (ranč Pod dubem, 2003).

Kaplička na návsi - původní stavba neznámého stáří byla zbourána roku 1938 v souvislosti s výstavbou nové komunikace, současná stavba byla zbudována svépomocí místních občanů roku 1949 nákladem 32.000 korun (slavnost svěcení 3. července 1949).

Poslední dochovanou dřevěnou stavbou v obci je roubená sušárna ovoce (tzv. párnička) z 19. století (u čp.10).

Mezi významné osobnosti obce, kromě již zmiňovaného Tomáše rytíře Soběhrda a starosty Jana Chylíka, patří Karel Rybníček (1919-1945), zemědělský inženýr in memoriam (1946), npor. navigátor 311. perutě RAF, jenž tragicky zahynul v Anglii, kde je i pohřben.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.kozlov.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 56, 25.08.2004 v 13:05 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule