FRANCAISPOLSKIDEUTSCHENGLISHCESKYNávrat na hlavní stranu PRAHA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ KRAJ VYSOCINA PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ STREDOCESKÝ KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ
Návrat na hlavní stranu

Fulltext
Království perníku

Období od přechodu vlastnictví blanenského panství na rod ze [ Historie (archivní dokument) ]

Období od přechodu vlastnictví blanenského panství na rod ze Salmu do zrušení roboty. (1766-1848)

Rod z Gellhornů vlastnil blanenské panství od roku 1694 do roku 1766. Toho roku došlo ke změně vlastníka panství, blanenský statek tehdy koupil majitel rájeckého panství, hrabě Antonín ze Salmu, původem z lucemburských Arden. Název rodu je odvozen od dvou lososů (něm. Salm), které jejich předci měli v erbu.

Ústředí panství bylo v Rájci v nově přestavěném zámku. V roce 1769, ve věku 41 roků, však hrabě Antonín Salm umírá a panství přechází dědictvím na dva nezletilé syny - Františka Xavera a Karla Josefa.

Po smrti hraběte Antonína, dochází k vykupování poddanských statků. Jak již bylo uvedeno, do té doby byli sedláci pouze uživateli půdy. Vykoupením však došlo k tomu, že po splacení výkupní ceny přešel grunt i s příslušnou půdou na kupce.

Změna vlastnictví probíhala tak, že grunt byl oceněn a jeho cena rozdělena na splátky v délce deseti roků. Část ceny musela být zaplacena hned, další pak formou buď úhrady peněz nebo odpracováním. Ve Veselici si roku 1773 tímto způsobem koupili domy Jan Nečas čp. 1, Adam Němec čp. 2, Matouš Nečas čp. 3, Kašpar Stloukal čp. 4, Blažej Skoták čp. 8, Matouš Stloukal čp. 10, Martin Nečas čp. 11 a Matěj Nečas čp. 12. Přesto byli majitelé takto koupených domů povinni platit daně a robotovat. Čísla popisná u domů zde uvedených jsou již pravdivá, protože povinné číslování domů bylo zavedeno císařským nařízením v roce 1771.

Další údaj o Veselici je uveden v Josefínském katastru z roku 1780. V té době byli ve Veselici vlastníky gruntů tito občané: na čp. 1 Jan Nečas, čp. 2 Martin Němec, čp. 3 Matěj Nečas, čp. 4 Kašpar Stloukal, čp. 8 Matěj Skoták, čp. 10 Matěj Stloukal, čp. 11 Martin Nečas, čp. 12 Matěj Nečas. Chalupníky byli na čp 6 Johan Skoták, čp. 9 Josef Krboš, čp. 13 Šimon, hajný, čp. 14 Martin Pokorný a čp.15 Matouš Stloukal. Uvedení domkaři měli půdu propachtovanou (propůjčenou) od vrchnosti a ta za ně platila daně.

Z doposud uvedeného vyplývá, že za časový úsek přibližně 530 roků se Veselice rozrostla na 15 domů. Při tomto údaji je nutno uvést, že až do začátku 19. století se i ve Veselici stavěly domy pouze ze dřeva. Teprve potom se začalo stavět z t.zv. egyptských cihel - známých jako vepřovice. Jediným místem ve Veselici na výrobu těchto cihel byly Doly pod Malou Veselicí. Tyto "Doly" již byly rekultivovány a v jejich místě je dnes pole. Materiálem na vepřovice byla důkladně propracovaná žlutnice s přísadou plev. Dále se používalo stále dřevo, především na stavbu hospodářských stavení, a střecha se kryla ještě dlouhou dobu doškem.

Obec Veselice patřila až do roku 1786 pod farnost blanenskou a od toho roku náleží k farnosti petrovské. Stalo se tak po tom, co byl v letech 1733 až 1735 postaven nynější kostel a roku 1786 i fara. Kostel byl postaven na náklady tehdejšího vlastníka panství rájeckého hraběte Karla z Rogendorfu.
Dalším zdrojem údajů o počtu domů je kniha "Typografie Moravy", autora Josefa Františka Schwoje z roku 1793. V ní je uvedeno, že Veselice měla toho roku 19 domů s 21 rodinami a celkem 100 obyvateli. Tzn., že od roku 1780 do té doby vznikly 4 domy. Z nich jeden v Malé Veselici s čp. 17 a ostatní, čp. 16, 18 a 19, v původní zástavbě (v "dědině").

Od roku 1773 byl jediným vlastníkem celého panství Karel Josef ze Salmu. Stalo se tak po smrti jeho matky a podstoupení podílu bratra Františka Xavera, který se stal kardinálem v Korutanech.

Za správy panství Karlem Josefem ze Salmu, je patrný značný rozvoj jak železářství, tak i ostatního hospodářství. Ten byl doprovázen vytvářením nových pracovních příležitostí. Historické dokumenty zaznamenávají i rozvoj zemědělství. Koncem 18. století již bylo zavedeno pěstování brambor, které se začaly pěstovat po slezských válkách kolem roku 1745, a do našeho kraje jejich užívání rozšířili Prusové - Braniboři, odtud název brambory. Jednou z hlavních příčin, proč se i přes prvotní nedůvěru nakonec jejich pěstování ujalo, byla velká neúroda v roce 1772. Výnosným byl v té době i chov ovcí. Z vyprávění předků, které zaznamenal v "Památníku pro obce Vavřinec, Veselice, Suchdol", kronikář Robert Sedlák, byly ovce chovány i na katastru obce Veselice. Je zaznamenáno, že v místě dnes stojícího domu čp. 32 u "Horního rybníka" se stříhaly ovce a vlnu vykupovali židé z Boskovic.

Počátkem 19. století dochází ke známým napoleonským válkám. Z materiálů sesbíraných Sedlákem se dovídáme, že napoleonské vojsko určitou dobu "leželo" i v okolí Veselice, a v den bitvy tří císařů u Slavkova, t.j. 2.12.1805 byla dělostřelba slyšet až ve Veselici.

Nedlouho po bitvě u Slavkova se začalo poražené Rakousko připravovat na novou válku s Francouzi. Docházelo ke znehodnocování měny, tiskem t.zv. bankozetlí (papírové peníze) a hospodářství bylo provázeno velkou inflací.

Že války tehdy sužující Evropu postihly i obyvatele Veselice, dokládá úmrtní list vojáka Martina Skotáka, z čp. 8, uložený v Moravském zemském archivu v Brně. Zemřel roku 1814 v polním lazaretu u Ženevy na horečku, ve věku 22 roků. Kromě těchto válečných událostí bylo obyvatelstvo vesnic trápeno i robotováním. Robota se konala na základě patentu z roku 1783. Trvala 52 dní v roce s 1 osobou a to buď "při krátkých dnech" od 8. hodiny ranní až do smrákání, s hodinovou přestávkou na jídlo, a při "dlouhých dnech " od 6. hodiny ranní až do západu slunce, s přestávkou 2 hodin na odpočinek, jídlo a nakrmení dobytka.

Roku 1811 panství dědí po svém otci Karlu Josefu starohrabě Hugo František ze Salmu, za jeho správcovství dochází k dalšímu rozvoji železářství. Významné rovněž bylo, že zřídil první přádelnu ovčí vlny ve střední Evropě, která byla v Brně. Dále jeho zásluhou byla rozšířena zámecká knihovna, která byla tehdy světoznámá.

Roku 1833 bylo celé okolí Blanska vzrušeno podivnou událostí. Byla totiž pozorována na obloze velká záře, provázená silným duněním, slyšitelném po celém okolí. Po čase se dospělo ke zjištění, že v prostoru lesů u obce Závist spadl velký meteorit, z něhož bylo dokonce nalezeno i několik úlomků. O deset roků později je další zmínka o Veselici v t.zv. "katastrálním vceňovacím operátu". Tehdy stálo v obci 32 domů, v nichž žilo v 50 bytových stranách, t.j. rodinách, 212 obyvatel.

Tzn., že od roku 1793 do roku 1843 bylo ve Veselici postaveno dalších 13 domů. Na tento rozvoj obce měl určitě vliv celkový rozvoj rájeckého panství. Výlučně zemědělstvím se tehdy živilo 18 rodin, řemeslem 8 rodin a obojím dvojím dohromady 24 rodin. Hlavně se zdejší lidé zaměstnávali děláním dřeva a pálením dřevěného uhlí, které vozili do pecí a strojíren v Blansku a okolí. Důkazem toho jsou i údaje v matrikách, kde je u některých nově narozených dětí uvedeno jako zaměstnání otce např. železář, hutník, uhlíř, kovář apod. Dle zmíněného operátu zabíraly lesy skoro 3/4 celého územního katastru obce a všechny byly dominikální, tzn. panské. Stav lesa byl v poměru 2/5 buků proti 3/5 jedlí. Obvyklá strava se sestávala z brambor, pak kromě toho z řepy, luštěnin, mléka, moučných jídel, žitného chleba a poněkud řidčeji z uzeného vepřového masa. Nápojem byla obvykle voda, řidčeji pivo nebo pálenka.

Ještě k většímu rozvoji železářství, a to koncem první poloviny 19. století, přispělo zbudování železnice. Úsek z České Třebové do Brna byl dán do provozu 1.1.1849, po šesti rocích výstavby a navazoval tak na úsek Praha - Olomouc.

Koncem první poloviny 19. století se s rozvojem hospodářství začala stále silněji ke slovu hlásit nová vrstva obyvatelstva - dělnická třída. Její úsilí o zlepšení svých životních podmínek, společně s dalšími demokratickými silami vyvrcholilo až pádem absolutismu a zrušením roboty. Na rájeckém panství se tak stalo 5. dubna 1848 za přispění tehdejšího vlastníka panství Hugo Karla ze Salmu. Za časový úsek od roku 1754 do roku 1848 bylo v obci postaveno celkem 20 domů.

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) org. 56, 31.08.2004 v 10:48 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule