FRANCAISPOLSKIDEUTSCHENGLISHCESKYNávrat na hlavní stranu PRAHA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ KRAJ VYSOCINA PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ STREDOCESKÝ KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ
Návrat na hlavní stranu

Fulltext
Království perníku

Zámek Kvasice [ Zámek ]

Zámek v Kvasicích

Od tvrze k renesančnímu zámku
Gotickému hradu předcházela vodní tvrz, o které hovoří písemné prameny poprvé v roce 1353 ve spojení se starým šlechtickým rodem Benešoviců.. Vodní tvrz, stejně jako pozdější hrad, byla postavena na uměle navršeném náspu. Dokola byla chráněna vodními příkopy, valy, hradbami a z východní strany pak rozvodněnou řekou Moravou. Důkazem existence tohoto opevňovacího systému je písemná zpráva z 18. století, kdy farář Matěj Moritz popisuje ve svých pamětech zbytky příkopů a zbylé trosky hradeb. O opevnění se dovídáme také z písemných zpráv Jindřicha Spáčila, který několikrát hovoří o hradbách, jež byly v rozích zpevněny baštami.

Tvrz byla v roce 1423 obléhána a poté vypálena, kým a kdo byl její obránce, není přesně známo. K vypálení došlo při tažení husitských vojsk na Moravu v roce 1423, v té době byla vypálena i nedaleká tvrz v Trávníku. Krátce nato ale došlo k jejímu obnovení, o které se postaral rod Kuželů ze Žeravic, jež v té době vlastnil nejen tvrz, ale i městečko Kvasice. Za jejich působení dosáhla kvasická tvrz rozsahu a výstavnosti gotického vodního hradu.

U tvrze i hradu byl použit jako stavební materiál pravděpodobně kámen a dřevo. Součástí hradu bylo předhradí situované zpočátku převážně na severní straně, v místech, kde se dodnes nachází hospodářské budovy zámku. Později přibyly předhradní budovy na západní a jižní straně. Samotný hrad měl půdorys dnešního zámku, svědčí o tom dvoumetrové obvodové zdivo a zbytek okrouhlé bašty ve východní části nároží budovy. Zdi i lichoběžníkový půdorys hradu o rozměrech 32x36x44 metrů později vyhovovaly stavitelům zámku a půdorys tak zůstal zachován dodnes. Díky tomu si můžeme představit, jakou rozlohu měl původní hrad. Do tohoto hradu se vcházelo ze severní strany přes padací most, který spojoval hrad s předhradím. V místech hradní brány je dnes vestavěno renesanční schodiště zámku. V sousedství brány byl gotický dvouprostorový palác, jehož vnitřní vzhled včetně valeného klenutého stropu se zachoval dodnes. Další palác se nacházel na protější straně, oba tyto paláce jsou podsklepeny. V jihovýchodním nároží byla hranolová věž o rozměrech 8x8 metrů s vnitřním prostorem 4x4 metry. Věž byla mírně nepravidelná a tvořila součást hradeb, zároveň také byla nejvyšší budovou hradu, pravděpodobně měla čtyři patra. Později byl přistavěn palác v jihovýchodním rohu nádvoří.

Jak již bylo výše řečeno, obranný systém hradu se skládal z příkopů, které byly plněny vodou. Ta ale nebyla přiváděna z Moravy vzhledem k tomu, že její hladina byla níž než vybudované příkopy. O dodávku vody se postaral potok Panenská, na kterém byl důmyslně vybudován systém několika rybníků, oddělených od sebe hrázemi. Z nich se dochovala pouze jedna, zvaná dolní hráz. Tato hráz je v místech, kde dnes vede silnice do Kroměříže přes potok Panenská. Odtud voda pokračovala do vyzděného kanálu, který vedl podél silnice až k zahradě číslo 11, pak přes cestu k zahradám číslo 12,13,14,15,16,18, dále kolem panského pivovaru, pivovarskou zahrádkou do zahrady panské, kde byl poslední malý rybník. Rybníků bylo pravděpodobně šest, první z nich byl od dolní hráze směrem k cukrovaru v místech, kde dnes stojí Proskowetzova vila /dodnes jsou vidět břehy rybníka / .Ten směřoval k hrázi prostřední, od ní byly další rybníky v místech, kde se dodnes říká polím Rybníky. Směrem k Bažantnici byla hráz horní a od ní směrem ke Karolinovu byly ještě další menší rybníky. Z tohoto systému se dochovala nejen hráz, ale také část vyzděného vodního kanálu, který se zachoval na náměstí před obecním úřadem. Tento kanál byl v minulosti mylně považován za tajnou chodbu z hradu.

Přeměna hradu na zámek byla započata v poslední čtvrtině 16. století za majitele Havla Kurovského z Vrchlabí. Podle erbů, které jsou druhotně umístěny v průjezdu zámku, je pravděpodobné, že přestavbu završila Anna z Oberheimu a Záviš Nekeš z Landeku. Výsledkem pak byl renesanční zámek s patrovými arkádovými ochozy a věží nad novým průjezdem, který vznikl proražením hradeb ze západní strany mezi dvěma paláci. V místě průjezdu bylo osazeno půlkruhové klasicistní schodiště, takže zcela zmizela zajímavá část dvakrát zalomeného ochozu. Renesanční dvouramenné schodiště bylo zřízeno v místě bývalé hradní brány v severozápadní části zámku a je vysunuto ven.

Za Rottalů byly provedeny jen malé změny interiéru příčkami, přidán balkon a rizality zadního křídla. V té době byl zámek dokonalou rezidencí barona Adama Jáchyma z Rottalu a interiér byl zařízen pro veškeré pohodlí a přepych. V interiéru zámku byla jídelna s velkým oválným stolem a 14 koženými židlemi, na stěnách visely dva Rottalské portréty, devět krajinomaleb a také třináct map. Ve dvou pokojích pána byly jeho zbraně, stěny zdobily portréty císaře Leopolda a jeho manželky a také čtyři podobizny králů a královen Španělska a Portugalska, bylo tu i 48 knih převážně německých a francouzských. Dále byl v zámku dívčí pokoj a vedle něj rohový pokoj, pak chodba před točitým schodištěm, zámecká kaple s úplným bohoslužebným vybavením. V místnosti vedle kaple byla lékárna, byl zde také pokoj pro slečnu a pokojík pro sloužící. Nad tím v horním patře byl žlutý rohový pokoj se žlutými koberci a záclonami, velkou postelí a obrazy, pak menší pokoj, dále věžní pokojík, vedle velký hostinský pokoj s dvěma postelemi, stoly, šesti koženými židlemi a jedenácti obrazy. Další rohový pokoj byl červený s velkým zrcadlem v pozlaceném rámu, sedmi obrazy, s postelí a šesti červeně potaženými židlemi a stolními přehozy stejné barvy. V patře byly ještě pokoje pro sloužící, pokoj pro duchovního a dále rohový pokoj nad kuchyní. V zámku byla velká kuchyně, jídelna pro úředníky, pokoj pro lokaje a několik dalších místností. Panské komnaty byly vybaveny kromě nábytku i záclonami, koberci a dalšími doplňky.

Velkou přestavbou zámek prošel na počátku 19. století za hrabat z Lamberku. I v této době byl interiér zámku přepychově vybavený. Ve druhém patře, kde byla jídelna ve stylu rytířského sálu, nechyběly na stěnách obrazy postav v brnění v životní velikosti. Byli na nich vyobrazeni bývalí majitelé zámku, Jan z Rottalu a hrabata Lamberkové. V sále nechyběly ani stříbrné svícny, velký dubový stůl a křesla. Byla zde také tajná komora, ukrytá za jedním obrazem, ve které byl uschován vzácný porcelán anglické výroby z 18. století pro 120 osob, jež se prostíral při významných příležitostech. V roce 1820 bylo upraveno okolí zámku a odstraněny poslední zbytky příkopů, valů a hradeb. Dále byly strženy hospodářské budovy směrem k městečku. Po provedení typické klasicistní fasády s konzolovou korunní římsou, lze renesanci zámku jen tušit.

UMÍSTĚNÍ

ukázat na mapě

Hledej další objekty v okruhu do km
DALŠÍ INFORMACE: http://www.Kvasice.cz

Typ záznamu: Zámek
AKTUALIZACE: Šormová Helena (INFOSYSTEM s.r.o.) org. 56, 15.10.2021 v 03:23 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule