Začátek: Konstantinovy lázně - v obci u požární nádrže
Konec: totožný se začátkem
Délka: 5 km
Počet zastávek: 6
Zaměření: historie, geologie, fauna, flora
Typ stezky: pro pěší
Náročnost: středně těžký terén
Čas pro prohlídku: 2,5 hodiny
Značení: informační tabule
Průvodce: prospekt
Doba návštěvy: bez omezení
Mapa: turistická mapa KČT č. 31
Poznámky: nejvyšší bod 631 m. n.m.
Správce stezky: Obecní úřad Konstantinovy lázně
Stav stezky: v pořádku

Hradišťský vrch

První pramen, využívaný v Konstantinových lázních, obsahoval sirovodík a byl proto pojmenován Smraďoch. Dnes k léčbě kardiovaskulárních nemocí a nemocí oběhového ústrojí slouží i další minerální uhličité prameny a zřídelní plyn. Před použitím se voda ohřívá na 33 - 34 stupňů.
Vztah zdejších minerálních pramenů a třetihorní sopečné činnosti je zde ještě nápadnější, než jinde. Přímo nad Konstantinovými lázněmi ční mohutný kupovitý kopec - Hradišťský vrch (632 m.n.m.). I když je většinou zalesněný, najdeme tu i místa s nádherným rozhledem. Cesta je upravená a snadno schůdná. Kamenité sutě na severní straně vytvářejí téměř bludiště. Odbočkou od stezky se dostaneme k malé kapličce. Zde podle pověsti pomohla panna Maria zachránit zbloudilou holčičku.
Nápadný kopec přitahoval lidi již v pravěku. Hradišťský vrch má rozsáhlou vrcholovou plošinu. Místo si v pozdní pozdní době bronzové lidé vybrali k vybudování hradiště. Osídlení trvalo dlouho - od 12. do 4. století př. n. l. Plochou asi 50 ha a obvodovým opevněním dlouhým 3,7 km patří k nejrozsáhlejším hradištím té doby. V kamenném valu bylo celkem 5 vstupních bran. Až na jednu, která byla zničena, se zachovaly a cesty, které jimi procházejí, jsou stále ještě používané. Zajímavé je, že brány jsou různých typů - klešťové s rameny zahnutými dovnitř nebo ven a jednoduché uličkové. Východní brána, která je nejlépe zachovaná, je zdvojená. Procházelo se zde úzkou uličkou a předpolím, které bylo sevřeno dovnitř zahnutým valem.
Určení stáří hradiště je pro archeology obtížný úkol. Výzkumem lze z tak ohromné plochy odkrýt pouze nepatrný zlomek. Mimo zcela prokázaná fakta tak vždy zbude prostor na dohady a fantazii. Vystavět hradiště byl určitě namáhavý úkol. Místo stavby bylo vždy pečlivě vybráno. Zde nebyl ani nedostatek vody, dodnes jsou zde tři prameniště.
Zkusme se zamyslet nad obranou takového objektu. Hradiště na Hradišťském vrchu mohlo mít až 1000 obyvatel. Připusťme, že v případě největšího ohrožení se do obrany zapojil každý, kdo udržel zbraň. Znamenalo by to, že na každých asi 5 m opevnění připadal jeden obránce a to je málo. Obranu bylo zjevně rychle přesunovat na místo předpokládaného útoku, to znamená upravit celé okolí hradiště tak, aby bylo přehledné. Velká rozloha hradiště vlastně ztěžuje obranu. Na druhou stranu zde však vzniká dostatečně velký prostor, kam nepřítel prostě nemá šanci dostřelit.
Archeologové našli velké množství střepů různých nádob, jak běžných užitkových, tak i jemných, pro zvláštní účely. Keramika je někdy hlazená, černě zbarvená potuhováním nebo červeně okrem. Často je i zdobená různými rýhami, vrypy a žlábky. I když dnes máme více možností určení stáří archeologických předmětů, právě nalezená keramika zůstává nejdůležitějším zdrojem informací.
Část hradiště byla zničena čedičovým lomem, který zde byl otevřen na konci 19. století. Odstřelená hornina byla drcena a tříděna na jednotlivé frakce. S produkcí 12 000 t vytěženého kamene lom ohrožoval vlastně celý kopec. Těžba však byla v r. 1997 definitivně uzavřena. V důsledku těžby zmizela jedna z bran. Při záchranném archeologickém výzkumu nad lomem nalezli archeologové zahloubená obydlí s doklady o zemědělství a chovu skotu a koní.
Lom sám nám umožňuje nahlédnout do nitra kopce. Při chladnutí a tuhnutí lávy docházelo i k jejímu smrštění a následnému rozpukání do šestibokých nebo pětibokých sloupců. Vrcholy sloupců pod povrchem mají zřetelně zaoblený tvar (geologové tomu říkají mrazové sruby). V nejnižší části lomu se shromažďuje dešťová voda a vzniklo zde jezírko.
Dnes je většina Hradišťského vrchu zalesněna. Mimo kulturní smrčiny (ale i ty se v některých místech blíží přirozeným horským smrčinám) najdeme i zbytky původních společenstev. Na poměrně malé ploše se zde mění přírodní podmínky - vlhkost, orientace, sklon a další. To vše přispívá k velké druhové pestrosti rostlin i živočichů. V roce 1990 byla část kopce vyhlášena přírodní rezervací. Chrání se zde teplomilné doubravy, lipové a dubohabrové háje s velmi bohatou hájovou květenou.
Jediným problémem je vybrat si dobu návštěvy. Hradiště a jeho valy nejlépe uvidíte v zimě, lesy jsou nejkrásnější na podzim, nejvíce ptáků můžete pozorovat v létě a na jaře zde vše rozkvétá.

Parametry naučné stezky:
Začátek Konstantinovy lázně - v obci u požární nádrže, konec tamtéž, délka 5 km, 6 zastávek, kopcovitý terén, doba prohlídly cca 2,5 hodiny, stezka je určena pro pěší.

Turistické cesty:
přes hradiště zelená, pod hradištěm žlutá značka

Doprava:
Kontantinovy lázně (vlak, autobus)

Zajímavosti v okolí:
Konstantinovy lázně
Krasíkov, Gutštein u Daňkova, Falkenštein - zříceniny hradů
Přírodní park Úterský potok
Bezdružice, Cebiv - zámky

DALŠÍ INFORMACE: http://www.stezka.cz