FRANCAISPOLSKIDEUTSCHENGLISHCESKYNávrat na hlavní stranu PRAHA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ KRAJ VYSOCINA PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ STREDOCESKÝ KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ
Návrat na hlavní stranu

Fulltext
Království perníku

Historie města Nový Bor [ Historie (archivní dokument) ]

Doba vzniku osady, která je dnes součástí Novému Boru, se datuje okolo roku 1471.
V tomto období, se objevují první zmínky o vesnici zvané Arnsodrff (Arnultovice).
Tato vesnice vznikla v místech posledního nedotčeného pohraničního pralesa, o který do té doby projevovali zájem pouze lovci a uhlíři. V prvopočátcích existence vesnice, se hlavním způsobem obživy stalo zemědělství. Při prvním sčítání domů a majitelů (tzv. berní rula) v letech 1652-54, bylo na území vesnice 14 sedláků, 14 chalupníků a 34 nádeníků. V průběhu 18. století si arnultovičtí sedláci začali přilepšovat vedlejší prací v obchodě, řemeslech či ve skle.

Základ města Nový Bor byl dán rozparcelováním opuštěného statku Raškovských a rozprodáním jednotlivých parcel bezzemkům.
Prvním obyvatelem osady na vřesovišti - Haidě byl arnultovický kovář Jakub Runge.
Dne 30. září 1692, mu byl předán dům postavený vrchností, který byl kovářem Jakubem splácen v hodnotě nejméně 7 zlatých ročně.
S postupem času přicházeli na vřesoviště další osadníci, vesměs obyvatelé z Arnultovic. Zpráva sloupského hejtmana ze dne 24. srpna 1714 přináší údaje o 21 staveních, nacházejících se na Haydě (event. Haidě, Heydě).
Dvaadvacátým stavením se stal panský hostinec, který převzal dílčí úřední povinnosti. Vrchnost sem umístila i některá závažná jednání i pořádání úředních dnů.
Roku 1715 byl ustanoven první rychtář a radní - Jiří Günther a Kryštof Hölzel.
Při stavbě nových domů se částem vísky říkalo Starý Bor (Altheyde) a Nový Bor (Neuheyde). Tato podoba dala městu jeho dnešní jméno.

Po prohrané válce s Pruskem se rozhodla Marie Terezie vytvořit potřebnou silniční síť pro rychlejší přesun armád.
Hrabě Jan Josef Maxmilián Kinský se rozhodl využít tohoto záměru a přenést ekonomické středisko do Boru.
Z počátku však hraběti nešlo o rozvoj sklářství, středem jeho zájmu byla spíše výroba textilní, jak o tom svědčí právo týdenních trhů na přízi, len a obilí. Sám hrabě Kinský se zabýval sklářstvím a zrcadlářstvím bez společníků ve vlastní režii. Dne 26. února 1757 z popudu hraběte Kinského, povýšila císařovna Marie Terezie Nový Bor na město. Díky tomu se vesnička s necelými třiceti staveními stala jedním z nejmenších a nejmladších měst v severních Čechách.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.novy-bor.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 06.10.2004 v 12:28 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule