FRANCAISPOLSKIDEUTSCHENGLISHCESKYNávrat na hlavní stranu PRAHA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ KRAJ VYSOCINA PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ STREDOCESKÝ KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ
Návrat na hlavní stranu

Fulltext
Království perníku

Etnografický subregion Doudlebsko [ Etnografický subregion ]

Zeměpisné vymezení
Kopcovitá horská krajina Doudlebska na severu hraničí s Českobudějovickem s oblastí Blat, na jihu vyplňuje cíp území končící Šumavou a hranicemi s Rakouskem a Německem.

Historicko-národopisné vymezení
Tradiční název oblasti je odvozen od starého slovanského kmene Doudlebů, kteří zde sídlili v dobách rané české historie. Pohorské Doudlebsko je nejjižnější český region kde se prolíná vliv české a německé kultury.

Společně s Chodskem patří k nejarchaičtějším krajům v Čechách po stránce nářečové, krojové i mnoha dalších.


Lidová architektura
Vesnice na Doudlebsku jsou dnes stavebně nové. Ze starých památek se v nich zachovaly jen velké svobodnické dvorce. Historické prameny dokládají existenci špýcharového domu s gotickými sedlovými nebo lomenými portály.


Doudlebské kroje
Doudlebský kroj je jednoduchý, téměř bez výšivek. Nosil se místy ještě ve 30. letech 20. století. Nejcennějšími částmi jsou svérázné, krásně barevně sladěné, pruhované, ručně tkané látky, z nichž se šily sukně "šerky" a zástěry. (Trvalo několik let, než si děvče vysloužilo na šerku). Délkou sukně sahaly původně nad kotníky, později do půli lýtek. Hlavu halily velké půlkové nebo dýnkové čepce z barevného nebo květovaného hedvábí při kraji zdobené krajkou.

Mužský oblek sestával z plátěné košile, krátkých kožených kalhot, kabátu. Vesta bývala považována za něco novějšího, městštějšího. Pýchou Doudlebanů byl široký opasek zdobený rozštěpeným pavím brkem.


Lidová hudba a tanec
Mnoho hudebních a tanečních rysů má společných s blízkým Prácheňskem. Pozůstatkem středověkých cechovních tanců nožířů, řezníků, kožešníků a bednářů jsou švertance nebo tanec debnárský . Ještě v 19. stol. se zde tančily točivé tance. Na tanečních muzikách na Budějovicku se do poloviny 19. století užíval malý cimbál , který hrával s dudami, houslemi a basou .



Zdroj:
Národopisné regiony Čech a Moravy

Texty:
Zuzana Gregorovičová
Zbyněk Žůrek

Fotografie:
Petr Dvořáček
Karel Šmirous
Zbyněk Žůrek

Hudební ukázky:
poskytlo Vydavatelství Gnosis
Vydavatelství Písnička

Videoukázky:
František Synek
Zbyněk Žůrek

Vydáno ve spolupráci s občanským sdružením Folklorum, provozovatelem serveru www.Folklorweb.cz

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.Folklorweb.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 372 org. 24, 24.02.2005 v 13:26 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule