FRANCAISPOLSKIDEUTSCHENGLISHCESKYNávrat na hlavní stranu PRAHA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ KRAJ VYSOCINA PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ STREDOCESKÝ KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ
Návrat na hlavní stranu

Fulltext
Království perníku

Etnografický subregion Prácheňsko [ Etnografický subregion ]

Zeměpisné vymezení
Území rámující na západě, po levém břehu Vltavy, jihočeský region. Známými středisky jsou stará česká města - Strakonice a Písek, na jihu šumavské Volary, na severu k táborské oblasti inklinuje Milevsko.


Historicko-národopisné vymezení
Původně rozsáhlé a významné správní území někdejšího českého království, pokrývající značnou část Čech. Dnes jím označujeme poměrně zmenšenou oblast, která společně s Klatovskem tvoří spojovací most mezi jižními a jihozápadními Čechami.


Lidová architektura
Hojného rozšíření zde dosáhl špýcharový dům , v němž je obytná část spojena s vyšší sýpkou. Nejčastějším stavebním materiálem sýpek byl kámen - opuka. (Špýcharový dům najdeme ve všech oblastech Podunají a na naše území se dostal v dobách, kdy ještě za Šumavou, v dnešním východním Bavorsku a horním Rakousku, sídlili Slované, popř., když právě tyto země opouštěli. Bylo to v 2. polovině 9. nebo v 10. století.)


Kroj
Kroj prodělal obdobný vývoj jako v ostatních jihozápadních oblastech Čech. Mezi specifika patří tzv. kaftan - ženská nabíraná sukně z kanafasu nebo plátna sešitá se živůtkem. Mužské košile "tenčice" mívaly vyšívané manžety, límeček i hruď, ženské kroje měly výšivku i na vydutých rukávech. Nízké šněrovačky - lajblíčky - mívaly ozdobné průramky. Na čepcích se projevovalo stýkání několika kulturních proudů; objevily se uzlíčkové nebo mřížkované čepce blízké středočeským, plátěné trojdílné vyšívané podobné doudlebským, zlatem vyšívané se širokou krajkou od Milevska a mnoho dalších.

Lidová hudba a tanec
Oblast s bohatými aktivitami lidových muzikantů. Základní sestavou je dudácká muzika, přičemž Milevsko je považováno za poslední výspu českých dudáků. Na Písecku bylo zvláštností přidávat k malé selské muzice trubku nebo lesní roh. Z historických pramenů máme doloženo, že se v r. 1739 na Písecku používal cimbál (společně hrál s houslemi, klarinety a kontrabasem) a tančil se menuet a jiné tance do kola. Nebylo rozdílu mezi tanci a písněmi ve městě a na vsi. Na muzikách, např. tradičních májových, však hrával dudák s hudcem. I v současnosti je tradičním instrumentálním seskupením dudácká muzika s dudami, klarinety, houslemi, kontrabasem a vozembouchem . Svátkem dudáků je od roku 1956 každoročně pořádaný dudácký festival ve Strakonicích. K typickým lidovým tancům oblasti patří figurální třídobá sousedská Řezanka nebo dvoudobá Cibulička . Z Písecka je znám tanec letního cyklu, kterým se v období žní měla zajistit prosperita sklizně v příštím roce. Tanec ženců přestrojených za snopy je znám pod názvem skočná.


Literatura:
Národopisné regiony Čech a Moravy

Texty:
Zuzana Gregorovičová
Zbyněk Žůrek

Fotografie:
Petr Dvořáček
Karel Šmirous
Zbyněk Žůrek

Hudební ukázky:
poskytlo Vydavatelství Gnosis
Vydavatelství Písnička

Videoukázky:
František Synek
Zbyněk Žůrek

Vydáno ve spolupráci s občanským sdružením Folklorum, provozovatelem serveru www.FolklorWeb.cz

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.FolklorWeb.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 372 org. 24, 24.02.2005 v 13:32 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule