FRANCAISPOLSKIDEUTSCHENGLISHCESKYNávrat na hlavní stranu PRAHA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ KRAJ VYSOCINA PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ STREDOCESKÝ KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ
Návrat na hlavní stranu

Fulltext
Království perníku

MUZEUM ZDEŇKA BURIANA - KOTOUČ (NÁRODNÍ SAD) [ Turistická trasa ]

Sad
Délka trasy: 3 km, Čas: cca l hod. 10 min.

Vydáme se z Muzea Zdeňka Buriana ulicí Zauličí, která nás bezpečně dovede až k Základní škole (u restaurace Prosek zabočíme doprava).
Základní škola u Národního sadu působí majestátně, tak trochu zámecky. Byla postavena v roce 1910. Její výstavbu inicioval MUDr. Adolf Hrstka. Původní projekt architekta Grossmanna z Ostravy byl šestiúhelník, ale byla realizována pouze 3 křídla. V roce 1998 byla budova rekonstruována a přistavěno 4. křídlo. V minulosti sloužil prostor školy i k uměleckým výstavám. Vystavovali zde malíři a umělci J. Panuška, Ant. Hudeček, O. Blažíček, V. Hlava, E. Hlavica, Ot. Nejedlý, K. Špillar, A. Mucha, M. Švabinský, Ad. Kašpar, J. Úprka a jiní.
Tak a jsme tu. Pod Kotoučem, horou obestřenou tajemstvím, mající prazvláštní atmosféru a pamatující život od pravěku. Hora je zbytek bývalého moře, vápenec z období nejmladší jury. Ten přilákal v 19. století vědce, odborníky, ale i podnikatele. Vápencový lom byl otevřen roku 1880. Na Kotouči žili lidé v pravěku, době bronzové a nacházíme stopy po Keltech i Slovanech. Za Jezuitů zde byly postaveny 2 kostely a přes Kotouč vedla křížová cesta. Jezuita Matěj Tanner nazval tuto horu Olivetskou, potok pod ní Cedronem a jeskyni, dnes již zmizelou, božím hrobem. V tu dobu navštěvovalo posvátný Kotouč tisíce poutníků. Josef II. v roce 1786 tyto poutní kostely zrušil.
Kotouč není zajímavý jen historicky a svými archeologickými nálezy. Je jedinečný i svou flórou. Rostou zde chráněné a vzácné rostliny jako např. lilie zlatohlavá, rozchodníky, vstavačovité rostliny, lomikameny a jiné.
V prostoru Kotouče vznikla přírodní galerie soch na popud MUDr. Adolfa Hrstky. Národní sad byl slavnostně otevřen 6. 8. 1922.
V kapličce bývalé křížové cesty (vlevo za vstupní bránou do NS) byl umístěn lidovým který podle návrhu frenštátského umělce Břetislava Bartoše vyřezal profesor Alois Balán. V roce 1992 byl betlém zcizen, nyní je nahrazen dřevěným lidovým betlémem štramberského řezbáře Stanislava Sochy.
Na skále s nápisem Ave Maria stojí krásná socha Madony, která byla z vděčnosti za záchranu kraje ve 2. světové válce pořízena věřícími občany Štramberka v roce 1946. Jedná se o dílo akademického sochaře Vojtěcha Hořínka.
Sousoší od akademického sochaře Františka Juráně je připomínkou obětí l. světové války a později i 2. sv. války. Jsou zde jména všech štramberských občanů, kteří zahynuli v dobách válečných. Od pomníku padlých se po lesní cestičce do kopce dostaneme až před jeskyni Šipku k bustě malíře Bohumíra Jaroňka, velkého přítele Ad. Hrstky, který často navštěvoval a maloval Štramberk. K jeho šedesátým narozeninám, 27. 6. 1926, byl odhalen pomník od sochaře Františka Juráně.
V letech 1879 - 1887 prováděl archeologický výzkum na Kotouči Karel Jaroslav Maška, gymnazijní profesor z Nového Jičína. Dne 26. 8. 1880 nalezl u výklenku chodby zvané Jezevčí díra, v popelu ohniště asi 1,4 m hluboko, zlomek čelisti neandertálského dítěte. Tento nález proslavil Štramberk po celém světě. V říjnu téhož roku objevil krápníkovou jeskyni Šipku.
K. J. Maška svými výzkumy a nálezy prokázal, že se v obývání jeskyně střídali pravěcí lovci s dravou zvěří, většinou jeskynními medvědy. Na památku významné práce K. J. Mašky byla v r. 1922 umístěna na stěně jeskyně jeho pamětní deska od Františka Juráně. Jeskyně Šipka se svou romantickou atmosférou a četnými nálezy fosilních kostí zvířat inspirovala chlapce Zdeňka Buriana k představám pravěkého světa, které v pozdějších letech ztvárnil v uměleckých rekonstrukcích.
Po schodech vystoupáme ke kamenné mohyle s křížem. Na Kotouči stály 2 poutní kostely, které byly zrušeny císařem Josefem II. v roce 1786. Náhradou za ně byl postaven dřevěný kříž, který byl vichřicí v r. 1821 stržen a v roce 1823 nahrazen kamenným. Ten v roce 1833 zasáhl blesk, a tak v roce 1884 postavili věřící nový kříž, ovšem ten musel být přemístěn, aby ustoupil pokračující těžbě vápence v roce 1918.
Od kříže zabočíme vpravo k Bezručově vyhlídce s krásnými rozhledy do blízkého kraje. Stojí tam dřevěná zvonička z r. 1946, jakoby tu hlídala. Kdysi na ni býval nápis: "Kdo si na mě zazvoní, bude žít až do smrti". Od vyhlídky se vrátíme ke kříži a pokračujeme k bustě Leoše Janáčka, který byl velkým obdivovatelem a častým návštěvníkem Štramberka. Pískovcová busta umístěná v altánu se šesti sloupy byla na Kotouči instalována ještě za umělcova života. Je postavena tak, aby Janáčkův pohled směřoval na rodné Hukvaldy. Leoš Janáček byl přizván k jejímu odhalení dne 3. července 1927. Účast přislíbil, ale nakonec nemohl přijet, protože se účastnil hudebního festivalu v zahraničí. Socha je dílem Emila Hlavici.
Lesní cesta nás vede k soše sv. Václava. Lašská orelská župa Kadláčkova ji nechala zhotovit sochařem Františkem Fabiánem z veřejné sbírky. Slavnost probíhala ve dnech 27. 7. - 3. 8. 1932. Tato socha se rozpadla v důsledku poškození těžbou vápence v nedalekém lomu, a tak 6. srpna 1994 byla odhalena nová od akademického sochaře Jana Kozla. Aktu byl přítomen světící biskup olomoucký Msgre. Josef Hrdlička.
Pokračujeme cestičkou na jeden z vrcholů Kotouče, kde je umístěna busta Bedřicha Smetany. Jedná se o studii k pomníku B. Smetany v Litomyšli, na které pracoval akademický sochař Jan Štursa v letech 1923-1924. Pomník byl odhalen 20. července 1924.
Svažující cestičkou se dostaneme až k plotu vápencového lomu, před nímž odbočíme doprava a směr udržíme až k bustě Františka Palackého sochaře Josefa Wagnera. Slavnostní odhalení 15. srpna 1926.
Cestou míjíme bustu Aloise Jiráska akademického sochaře Jana Štursy z roku 1921. Pomník odhalen 6. srpna 1922 při otevření Národního sadu.
Po pravé straně je vidět Jurův kámen, ke kterému se dostaneme po chodníčku a několika schůdcích. Na Jurově kameni se našly zbytky starého hradiště z období tzv. popelnicových polí. Na stěně Jurova kamene je umístěn bronzový reliéf, který odhalila Moravskosokolská župa svému zakladateli a legionáři Janu Čapkovi v r. 1928. Je dílem Julia Pelikána.
Cesta pokračuje kolem památníku Jana Žižky z Trocnova, který byl odhalen v roce 1924 (500 let od úmrtí). Emil Hlavica mu dal podobu bronzového kalichu.
Dorazíme k památníku T. G. Masaryka akademického sochaře Jana Štursy. Pomník byl odhalen 6. srpna 1922 při otevření Národního sadu.
Dnešní sochy rozmístěné po Kotouči jsou kopiemi skutečných uměleckých děl. Originály jsou restaurovány a uloženy v depozitáři Muzea Novojičínska v Novém Jičíně.
Od sochy TGM se prostřední lesní cestičkou dostaneme na Plaňavu. Jsou tu rozmístěny lavičky, které lákají k posezení, zamyšlení, anebo jen tak k odpočinku. Odsud je překrásný pohled na Moravský Betlém, jak je často Štramberk nazýván.
Po odpočinku se můžeme vydat buď cestou vpravo pod Kotoučem zpět do Národního sadu a Zauličím na Náměstí (Délka trasy: 2,8 km, čas: cca l hod.), nebo budeme pokračovat vlevo ulicí na Plaňavě, která se na konci prudce zatáčí vpravo a navazuje na Dolní ulici. Na konci ulice Plaňava zabočíme vlevo a na první křižovatce (cca 100 m) vpravo. I zde je několik zachovaných roubených domů. Cesta nás dovede ke zdravotnímu středisku a přes hlavní cestu spojnicí na Horní Baštu a na Náměstí.

UMÍSTĚNÍ


Typ záznamu: Turistická trasa
AKTUALIZACE: Eva Torčíková (Beskydy-Valašsko, a.c.r.) org. 132, 12.10.2006 v 15:01 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule