FRANCAISPOLSKIDEUTSCHENGLISHCESKYNávrat na hlavní stranu PRAHA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ KRAJ VYSOCINA PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ STREDOCESKÝ KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ
Návrat na hlavní stranu

Fulltext
Království perníku

Historie obce Valašská Bystřice [ Historie (archivní dokument) ]

Obec vznikla v polovině 19. století, její území bylo osídleno v porovnání s okolím velmi pozdě,což bylo způsobeno špatnou přístupností kopcovitého kraje. Byla vždy obcí chudou, obyvatelstvose živilo převážně pastevectvím, zemědělstvím, prací v lese a zpracováním dřeva. Tesaři, výrobci, dřevěného nářadí, náčiní a hraček z "Bystřic" byli známí blízkému i vzdálenému okolí,ale dokonce i mimo území Moravy až ve Vídni a v Prusku. Originální byla zejména výroba dětských hraček,jejihž povrch upravován okuřováním a následným rytím. Osídlení bylo rozptýleno téměř po celém území obce včetně hřebenů kopců.

Za fojtování Křenkú byla nejdříve zřízena portášská stanice, později se bystřický fojt Jiří Křenek stal portášským velitelem - leitnantem. Za jeho fojtování byl vystavěn kostel Nanebevzetí Panny Marie a škola. To se stalo na konci 18. století.V třicátých létech tohoto století byla vystavěna nová měšťanská škola, která svému účelu slouží dodnes, byla však již dvakrát přistavována. V období druhé světové války měla obec vůbec nejvyšší stav obyvatelstva.

Působili zde partyzáni, na území Nového Hrozenkova nedaleko od hranice Valašské Bystřice byla skupina partyzánů upálena v tzv. Provázkových chlévech. Dodnes je zde pomník.

Po válce došlo k velkému odlivu obyvatelstva do pohraničí a vysídlení okrajových částí obce.Vysidlování bylo později podpořeno združstevňováním pozemků, takže dnes slouží většina chalup na samotáchrekreaci. Obyvatelstvo je dnes z velké části soustředěno do zástavby podél hlavních komunikací v údolíchv několika od sebe více méně oddělených lokalitách. Naprostá většina obydlí jsou rodinné domky postavené v posledních cca 4O-ti letech.

V obecní pečeti užívané v polovině 18. století byla stylizovaná sekera položená křížem přes širočinu. Rukojeti však autor vyobrazil nepřiměřeně dlouhé, takže nástroje je možné považovat i za motyku a valašku. Kolem nástrojů jsou čtyři křížky.

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: Eliška Černochová (Beskydy-Valašsko) org. 56, 16.03.2010 v 08:51 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule