FRANCAISPOLSKIDEUTSCHENGLISHCESKYNávrat na hlavní stranu PRAHA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ KRAJ VYSOCINA PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ STREDOCESKÝ KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ
Návrat na hlavní stranu

Fulltext
Království perníku

Historie města Horní Benešov [ Historie (archivní dokument) ]

Původní název města byl Benešov, až v roce 1926 došlo ke změně na Horní Benešov. Historické záznamy se zmiňují o existenci Benešova již v roce 1226 jako o hornické osadě. Stříbrné doly v Benešově patřily k nejstarším v zemi.

Na osídlení kraje mezi Opavou a Krnovem měl zásluhu zeť Přemysla Otakara II. - Vok I., síddlící na hradě Vartnově u Úvalna. Podkomoří českého krále a syn Voka I. Beneš II.z Brantic a Úvalna, pokračoval v osídlování dalších krajů směrem na západ a byl to právě on, kdo pověřil dva lokátory z kmene Holasiců, Erviga a Quidona, založit město na hlubčickém právu. Zakládací listina je datována 11. dubnem 1253. V roce 1271 potvrdil český král Přemysl II. městu práva a poručil, aby se řídilo právem jihlavským. Kolem roku 1288 k městu náležely okolní vsi Razová, Horní Životice, Jelení, Milotice a zaniklé vsi Schvarzendorf a Rábov.
Behem pustošivého tažení uherského krále Matyáše Korvína v roce 1474 bylo město vypáleno a byla zničena zakládací listina, která se dochovala jen v latinském opise v brandenburském urbáři z roku 1535. Městu, které připadalo přímo ke knížectví krnovskému, obnovila práva paní Barbora, vévodkyně v Opavě, Ratiboři a Krnově listinou z 15.9. 1506 a podřídila mu vsi Lichnov, Sosnovou, Brumovice, Košetice, Žibřichovice a Jelení. Od 16. století se v dosud horním městě začalo rozvíjet i tkalcovství. Město bylo postiženo třicetiletou válkou, kdy nová vrchnost zahájila rekatolizaci a procházející vojska město plenila; v roce 1627 vypálila město vojska Albrechta z Valdštějna. Po třicetileté válce se město přes neustálý úpadek dolování pomalu zotavovalo a v roce 1669 obdrželo od císaře Leopolda I. právo konat 3 jarmarky ročně.

Velkým neštěstím pro obyvatele byly požáry. Město vyhořelo v roce 1717, opět v roce 1767 a téměř zcela do základů v roce 1820.

V 19. století, kdy po zrušení patrimoniální správy připadl Benešov k okresu Bruntál, se město stalo významným centrem textilního průmyslu. Tkalcovny lněné a bavlněné příze vznikaly v roce 1817, v roce 1900 jich ve městě pracovalo více než 14 a vznikaly další. Byly zde rovněž bělidla a barvírny, pletárna, pletly se punčochy, vyráběla se veba, paličkované krajky, nitě, šňůry, provazy.

Ve městě byl také pivovar se sladovnou, lihovar, závod na výrobu likérů a ovocných šťáv, pekl se perník, dále zde byla knihtiskárna, filiálka banky a pojišťovny, městská spořitelna, čtyři hotely, tkalcovská, kupecká, živnostenská a od roku 1928 česká menšinová škola.

Těžba rud byla obnovena v roce 1830, ale byla zastavena již v roce 1887. V letech 1902-1914 se zde těžil baryt. Doly byly opět v provozu v letech 1951 - 1992.

Ve městě je původně gotický farní kostel sv.Kateřiny, v roce 1746 barokně přestavěný.

V okolí Horního Benešova se nacházejí povrchové stopy dolování stříbra a zbytky vojenského opevnění z třicetileté či sedmileté války.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.hbenesov.cz

AKTUALIZACE: Magda Vavrová (IC Lomnice) org. 56, 08.10.2004 v 10:31 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule