FRANCAIS POLSKI DEUTSCH ENGLISH CESKY Návrat na hlavní stranu PRAHA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ KRAJ VYSOCINA PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ STREDOCESKÝ KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ
Návrat na hlavní stranu

Fulltext

Historie obce Branná

Obec Branná - původně nazývaná - Goldenstein - Kolštejn vznikla při staré zemské cestě do Slezska. Poprvé je takto Kolštejn písemně doložen k roku 1282 a 1355. Původně zeměpanské území někdy po roce 1310 uchvátil Jan Wüstenhube, stavebník a zakladatel zdejšího hradu. Po čase byl Kolštejn ovšem znovu navrácen do královského komorního majetku a teprve od roku 1339 zde vládl rod pánů z Lipé. Majitelé panství se zde poměrně velmi často střídali a na počátku třicetileté války již zde existující zámek a město vlastnil Hanuš Petřvaldský z Petřvaldu. Panství pro účast jeho majitelů na protihabsburském odboji ovšem propadlo konfiskaci a jako konfiskát jej získal Karel z Liechtensteina, v jehož rodu zůstal Kolštejn až do konce druhé světové války. V roce 1947 obec získala rovněž i nové jméno - Branná, podle zdejší řeky.

Počátky Kolštejna spadají snad do konce 13. století. Předchůdcem města byl hrad, střežící cestu z Moravy do Slezska. Jeho majitelem byl počátkem 14. století rytíř Jan Wustehube. Pod hradem postupně vznikala hornická osada s kostelem a v polovině 14. století náležela zdejší fara k obvodu nově zřízeného litomyšlského biskupství. Již ve 14. století se v okolí těžilo zlato. Kolštejnské zboží bylo v té době zastaveno pánům z Lipé, markrabě Karel jim v roce 1338 udělil horní práva, platná také pro kolštejnský statek. Počátkem 15. století byli pány na Kolštejně Valdštejnové a před rokem 1437 páni ze Zvole, v jejichž majetku panství zůstalo až do roku 1568. V té době bylo tvořeno vedle Kolštejna, vysazeného na městečko, Starým Městem, 19 vesnicemi v okolí a dalšími šesti vesnicemi, které byly tehdy právě založeny na Staroměstsku a Hanušovicku. Krátce drželi toto zboží Žerotínové, za nichž byla v sedmdesátý Hynek Bruntálský z Vrbna. Po pánech z Vrbna koupil Kolštejn s příslušenstvím v roce 1615 Jan Petřvaldský z Petřvaldu, účastník stavovského protihabsburského odboje. Jeho statky byly zabaveny a kolštejnské panství koupil v roce 1622 kníže Karel z Lichtenštejna. V držení Lichtenštejnů, stejně jako sousední rudské panství, potom již zůstalo.
Na rozdíl od jižněji a v rovině položené Rudy byl Kolštejn ušetřen útrap třicetileté války, zato byl v letech 1747 a 1757 popleněn pruskými husary. Podle lánového rejstříku mělo městečko v roce 1677 63 usedlíků. Již v roce 1670 byla založena osada Grunt. Ta měla v roce 1677 devět usedlých a bydleli zde rovněž dělníci z nedalekých Hamrů. Právě v tom roce byla v jejich blízkosti založena osada Mosazné Hamry. Až v roce 1783 byla knížetem Aloisem z Lichtenštejna založena osada Alojzov, v roce 1819 zde byla v provozu železárna. V roce 1834 bylo v Kolštejně 130 domů a 812 obyva-tel, v Alojzově 22 domů a 153 obyvatel, v Gruntu 12 domů a 68 obyvatel a konečně v Mosazných Hamrech 19 domů a 76 obyvatel.
Kostel zasvěcený Zmrtvýchvstání Páně se po porážce stavovského povstání vrátil katolíkům, v roce 1694 byl přestavěn a roku 1743 zasvěcen archandělu Michaelovi. V 17. století byla pod patronátem kolštejnské vrchnosti zřízena farní škola.
Po zániku vrchnostenského zřízení byl Kolštejn začleněn do staroměstského soudního okresu v šumperském hejtmanství. Na tradice důlního podnikání navázala již na počátku 19. století těžba grafitu provozovaná později staroměstským těžířstvem Buhl-Alberti. Ložisek vápence v okolí využívala zařízení ústředního svazu německých hospodářských družstev, vápenky byly v provozu ještě v první polovině čtyřicátých let. Výroba kovových knoflíků poskytovala v letech 1909 až 1924 pracovní příležitost několika tisícům domáckých dělníků.
Lichtenštejnský velkostatek měl společnou správu v Rudě nad Moravou a v roce 1885 obhospodařoval 9428 hektarů půdy, z nichž bylo 8552 hektarů lesů. Ty byly za první pozemkové reformy zestátněny a na Kolštejně byla umístěna správa státních lesů (ve třicátých letech pečovala o 1424 hektarů). Dvůr velkostatku o výměře 78 hektarů byl za první pozemkové reformy rozdělen mezi drobné nabyvatele.
Německá škola byla postupně rozšířena až na čtyřtřídní a vedle ní byla v ro-ce 1926 otevřena pro české děti železničních a poštovních zaměstnanců a četníků menšinová jednotřídka. Zanikla po začlenění Kolštejna do Sudet v roce 1938. Politický život ovládaly německé strany křesťnskosociální, sociálně demokratická a agrární, od třicátých letech společně se Sudetoněmeckou stranou.
Po druhé světové válce pocítila i Branná následky nedostatečného osídlení, i když si udržovala i nadále střediskový charakter. V těžbě tuhy pokračoval národní podnik Příbramské rudné doly. Zemědělskou půdu převzal od roku 1949 staroměstský státní statek. V roce 1990 byla v Branné železniční stanice, pošta, úplná základní škola, dvě lékařské ordinace, kino, dvě prodejny smíšeného zboží, restaurace a ubytovací zařízení.
Hrad byl postaven počátkem 14. století na ostrožně nad řekou Brannou. Vévodila mu válcovitá věž - bergfrit a za ní stál palác chráněný obvodovou zdí. V letech 1575 až 1613 byl vybudován renesanční zámek na půdorysu nepravidelného písmene U, na fasádě se dochovaly zbytky sgrafit. Jeho někdejší renesanční krásu zničily dva požáry, roku 1770 a 1926. Významnou památkou moravské pozdně renesanční architektury z let 1612 až 1614 je farní kostel, jednolodní stavba s pětibokým závěrem a přestavěnou kvadratickou věží. Pozdně renesanční stavbou z konce 16. století je fojtství v blízkosti zámku, patrový dům čtvercovitého půdorysu s vestavěnou kvadratickou věží. K chráněným památkám patří v areálu kostela stojící barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1733 a pozdně renesanční sousoší Piety z roku 1663. Dokladem dobové produkce umělecké litiny je plastika Hygie z roku 1901 na kašně uprostřed náměstí.

LOKALIZACE


AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valašsko, regionální agentura CR) 49, 30.07.2003 v 09:45 hodin
Copyright 1998-2017 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule