FRANCAISPOLSKIDEUTSCHENGLISHCESKYNávrat na hlavní stranu PRAHA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ KRAJ VYSOCINA PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ STREDOCESKÝ KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ
Návrat na hlavní stranu

Fulltext
Království perníku

Historie Bernartic nad Odrou [ Historie (archivní dokument) ]

Historie Bernartic nad Odrou
Koupaliště 1935
Území obce bylo osídleno již v dobách předhistorických. Koncem 13. století lze předpokládat slovanskou osadu, která byla v období velké kolonizace na přelomu 13.-14. století zvětšena a vysazena na právu zákupním v lánovém systému vsi řadového půdorysu a záhumenicové plužiny. Sehnat osadníky, kteří by byli ochotni obdělávat půdu v dědičném nájmu, byl pověřen zřejmě služebník pána starojického hradu Bernard, podle jehož jména dostala obec název. První písemná zmínka pochází z roku 1374, kdy je při prodeji fojtství v Zašové mezi jinými svědky uveden man Voka II. z Kravař Pohořálka z Bernartic. Obec patřila k starojickému, od roku 1533 novojickému panství. V rejstříku zemské berně z roku 1516 nacházíme jméno zřejmě prvního známého bernartického fojta Mikuláše. Bernartice byly přifařeny na Starý Jičín, teprve roku 1797 byla v obci zřízena kuracie s prvním kurátem P. Františkem Lacinou a ta byla povýšena roku 1896 na faru. Dominanta obce, pozdně empírový chrám Navštívení Panny Marie, současnou podobu získal v roce 1837 a nejspíše téhož roku v prosinci byl posvěcen. Původní kostel byl postaven již v roce 1795 a vysvěcen 8. října 1797. Škola se připomíná k roku 1784, vyučovalo se po domech sedláků. Vlastní budova triviální školy byla postavena v roce 1796. Školní knihovna v Bernarticích existuje od roku 1880, obecní od roku 1885. Poštovní a telegrafní úřad byl v Bernarticích dán do provozu v roce 1886. Obyvatelé se živili polním hospodářstvím a chovem hovězího dobytka, včelařstvím a sadařstvím. V 17. a 18. století se zde pěstoval len a konopí. Svůj český charakter si Bernartice zachovaly i za německé okupace, kdy byly včleněny do Německa. Skupina zdejších železničářů byla zapojena do odboje v Suchdole nad Odrou, řada občanů za okupace položila život. Ilegální národní výbor se v Bernarticích ustavil již v listopadu 1944 a po osvobození 7. 5. 1945 se ujal řízení. Prvním předsedou byl Alois Bayer. V roce 1953 byla v Bernarticích "odhalena tzv. protistátní skupina" a odsouzena v politickém procesu k vysokým trestům odnětí svobody a ztrátě veškerého majetku. Jednalo se o Aloise Bayera, Antonína Bayera, Františka Glogara, Karla Zelenku a Františka Hanzelku, hodslavského rodáka. I když uvedeným v tehdejších politických podmínkách hrozil trest smrti, vrátili se po přestálých útrapách věznic díky celostátní amnestii v roce 1956 domů. Plně rehabilitováni byli až po roce 1989. V současnosti navštěvují v Bernarticích děti mateřskou i první stupeň základní školy. O kulturu se stará místní osvětová beseda, a to v kulturním domě, při kterém působí známé ochotnické divadlo. V obci již opět kvete poměrně čilý spolkový život navazující na činnost spolků za první republiky. Zemědělci začali společně hospodařit v roce 1953, JZD bylo založeno roku 1955 a později patřilo k ekonomickému celku JZD "Jesenicko" se sídlem v Jeseníku nad Odrou.V Bernarticích se narodili hudební skladatelé: Josef Ferdinand KIos v roce 1807 a František Šimíček v roce 1895. Často tu pobýval významný archivář a historik PhDr. Adolf Turek, jehož rodina má ve zdejší obci kořeny. Proto se také splnilo jeho přání a spí svůj věčný spánek na místním hřbitově. Obec je dopravně propojena autobusovou linkou na Odry a Nový Jičín. Na obecní pečeti z 18. století byl zobrazen kůň, nad ním růženec, pod ním pak radlice a krojidlo. Později došlo k obměně symboliky a v pečetním poli se objevil pluh, snop a za ním hrábě, cep a kosa.
Historie Bernartic nad Odrou
Sokolské koupaliště 1935

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: Pavel Náplava (Pavel Náplava - COLOR Studio) org. 56, 31.03.2003 v 11:49 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule