FRANCAISPOLSKIDEUTSCHENGLISHCESKYNávrat na hlavní stranu PRAHA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ KRAJ VYSOCINA PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ STREDOCESKÝ KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ
Návrat na hlavní stranu

Fulltext
Království perníku

Historie obce Hrabišín [ Historie (archivní dokument) ]

Vesnice je nazvána po Hrabišovi ze Švábenic a Úsova. Německý název Rabersdorf byl spojován s havranem (Rabe) a ten byl také zobrazen na obecní pečeti. Již v letech 1938 až 1945 a opět v roce 1949 byly k Hrabišínu připojeny obce Dolní Olešná, Horní Olešná a Loučky. Areál administrativní jednotky se tím rozšířil na 1384 hektary a v roce 1950 zde žilo v 284 domech 901 obyvatel. Sčítáním v roce 1991 bylo ve spojené obci zjištěno 802 osob a 215 domů.
Počet obyvatel Hrabišína dosáhl maxima v roce 1900, kdy v 50 domech žilo 346 obyvatel vesměs německé národnosti. Česká menšina čítala v roce 1930 28 osob z 310 obyvatel. Po druhé světové válce byl Hrabišín částečně dosídlen a v roce 1950 žilo v 60 domech 185 obyvatel. Při posledním sčítání v roce 1991 bylo ve vesnici zjištěno 173 osob a 50 trvale obydlených domů.
Vesnice se v písemných pramenech připomíná poprvé v roce 1358. Byla zřejmě rozdělena na několik částí a jednu z nich tehdy vlastnili Skoch z Postřelmova a Bohuslav z Rájce. Koncem 14. století byla jedna část zeměpanská a v roce 1398 ji získal Proček z Bouzova, druhou držel od roku 1399 Víšek ze Závořic. V roce 1420 byl majitelem vsi Jan Puška z Kunštátu, od roku 1437 Tunklové, z nichž Jiřík st. Tunkl připojil Hrabišín ke svému zábřežskému panství. V roce 1527 byl ale připojen k panství Třemešek, jež se tehdy osamostatnilo a u něj zůstal až do zániku vrchnostenského zřízení. Podle lánového rejstříku hospodařilo v Hrabišíně v roce 1677 19 usedlíků, v roce 1834 měl již 36 domů a 281 obyvatel. V roce 1794 byla pro děti z Hrabišína zřízena samostatná jednotřídka na území Louček.
Po roce 1848 byl Hrabišín připojen k politickému a soudnímu okresu Šumperk. Význam obce vzrostl po zahájení provozu na železnici (v roce 1873) ze Šumperka do Šternberka a po výstavbě silnice (v roce 1879), ale přesto zůstával typicky zemědělskou lokalitou. Průmysl byl zastoupen jen výrobou lihovin v meziválečném období. O politický vliv soupeřili němečtí agrárníci se sociálními demokraty, obě strany předstihly v roce 1935 Henleinovu stranu sudetoněmeckou. Pro děti z českých rodin byla v Hrabišíně v roce 1929 otevřena,jednotřídní menšinová škola. Zanikla v roce 1938.
Po roce 1945 se stal Hrabišín přirozeným centrem okolních nedostatečně dosídlovaných obcí. Noví osídlenci založili již v roce 1950 JZD (společné pro Hrabišín, obě Olešné a Loučky), jež bylo v roce 1971 sloučeno s družstvem v Dlouhomilově a v roce 1976 integrováno k agrokomplexu v Libině. V Hrabišíně byla v roce 1990 železniční zastávka, úplná základní škola, kino, prodejna smíšeného zboží a pohostinství.

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valašsko, regionální agentura CR) org. 49, 31.07.2003 v 09:20 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule