FRANCAISPOLSKIDEUTSCHENGLISHCESKYNávrat na hlavní stranu PRAHA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ KRAJ VYSOCINA PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ STREDOCESKÝ KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ
Návrat na hlavní stranu

Fulltext
Království perníku

Lidé pili léčivou vodu v Janských Koupelích po staletí

Staré Těchanovice - Janské Koupele, dříve zvané také Melečské Lázně, Janské Lázně, Janský Pramen, Janská Studánka, německy Bad Johannisbrunn, byly po celé 19. a v první polovině 20. století jedním z nejznámějších lázeňských míst ve Slezsku.

Zdroj: MF Dnes - Ivana Lesková
Svůj věhlas získaly díky kvalitní železité minerální vodě a krásné poloze v lesích asi 20 kilometrů jihozápadně od Opavy. První zprávy o znamenité kyselce, vyvěrající z Janova pramene v blízkosti řeky Moravice, jsou doloženy z roku 1640. Zdejší obyvatelé však znali uhličité prameny již daleko dříve a jejich léčivou vodu používali k pití a léčení různých zdravotních obtíží, především nemocí srdečních a nervových. Koupání v Moravici se považovalo za lék proti revmatismu. Prameny vyvěraly na katastru obce Staré Těchanovice a patřily k panství Vikštejn, které od roku 1611 až do počátku 18. století vlastnili Oderští z Lideřova. Od roku 1754 využívali prameny jezuité Opavské koleje, kteří sídlili na nedalekém zámku v Melči. Vodu k léčení si nejdříve odváželi v sudech, později vybudovali první lázeňský dům.
Jméno Johannisbrunn dostaly Janské Koupele po majiteli hraběti Johanu z Tenczina, který vlastní lázně založil kolem roku 1810. Roku 1859 byl objeven další pramen a tehdejší majitel, Felix Arz, jej pojmenoval po své dceři Pavle. O největší rozkvět lázní se však zasloužil hrabě Camillo Razumovský s chotí Marií, po které je pojmenován nejsilnější železitý pramen. Razumovští na konci 19. století koupili panství Vikštejn i s upadajícími lázněmi. Historikové i pamětníci z pozdějších dob dokládají, že na svých majetcích vzorně hospodařili, velké finanční prostředky věnovali na výstavbu škol, kaplí, far, poštovních úřadů i dalších veřejných budov. Z Janských Koupelí vytvořili na tehdejší dobu moderní lázně s vanovými koupelemi, vzdušnými a slunečnými lázněmi i s lékařskou péčí. Opravili stávající pavilony, v parku vybudovali krytou kolonádu, postavili například dům u hlavní silnice i vilky, sloužící k ubytování hostů. Okolí lázní bylo protkáno vycházkovými stezkami a promenádou, nechyběly tenisové kurty či kriketové hřiště. Rozmach lázní pokračoval až do roku 1940. Válka však natrvalo změnila jejich osud. V areálu byl zřízen zajatecký tábor říšské branné moci. Po osvobození republiky už v Janských Koupelích lázeňský provoz obnoven nebyl.
Majetek Razumovských získal stát (původním vlastníkům údajně vyplatil nízké odstupné) a v lázeňských budovách otevřel dětskou ozdravovnu. Od roku 1949 sloužil areál jako zotavovna pro členy Revolučního odborového hnutí. Od sedmdesátých let se staly Janské Koupele i střediskem pro rodinnou rekreaci.
DALŠÍ INFORMACE: Jánské koupele

SOUVISEJÍCÍ TISKOVÉ ZPRÁVY A ČLÁNKY

Zveřejněno 04.11.2003 v 11:05 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule