Schwarzenberský plavební kanál je významnou technickou památkou na hranicích třech sousedních států - České republiky, Rakouské republiky a Spolkové republiky Německo. V posledních několika letech se díky spolupráci Čechů a Rakušanů, díky prostředkům, které vynaložila Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, státní podnik Lesy České republiky, Tourismusverbändegemeinschaft Böhmerwald i za finanční pomoci fondů Evropské unie se probouzí k novému životu. Od roku 1997 se na proudící vodě v kanále objevují znovu polena při ukázkách plavení dříví. Od roku 1999 se sezóna na pravém břehu Lipenské přehrady zahajuje zhruba v polovině května Slavností Schwarzenberského plavebního kanálu, při které se setkávají občané sousedních zemí, aby viděli ukázky plavení dříví, ale především, aby se u Schwarzenberského plavebního kanálu předvedly tradice lidových písniček, tanců, lidových řemesel, včetně práce plavců. U dění u Schwarzenberského plavebního kanálu nechyběl folklorní soubor Libín-S z Prachatic.

V minulosti, kdy se plavilo dříví ze severních úbočí Šumavy na schwarzenberském krumlovském panství bylo třeba osm set až tisíc lidí pro vlastní plavení dříví, dalších tři sta až tři sta padesát lidí na vytahování polen v místě ústí řeky Große Mühl do Dunaje. Tam však tolik personálu v okolí nebylo, proto každoročně přicházely skupiny mladých lidí, mužů a žen, ze Strakonicka. Pracovali od pěti hodin ráno do sedmi hodin večer, pouze s hodinovou polední přestávkou. Večer, k přepravení ředitele panství Ernsta Mayera, místo aby padli na lože, vytáhli z domova přinesené housle, citery a v Čechách tehdy ještě obvyklé dudy, nad táborem v ústí Große Mühl do Dunaje zněly lidové písničky, tančily se lidové tance. Mayer nepokládal tanec za nejlepší způsob k odpočinutí unavených údů. Další překvapení přišlo ráno. V pět hodin ráno opět byli strakoničtí opět v práci, nebyly na nich vidět ani drobné stopy dlouhé a veselé noci.

S myšlenkou přivést folklor, nejen jihočeský, ale i folklor sousedů, Rakušanů a Bavorů, opět na břehy Schwarzenberského plavebního kanálu přišlo v roce 2002 prachatické folklorní sdružení Libín-S. Svůj projekt nazvalo "Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu".

Schwarzenberský plavební kanál se stává díky projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu nejen významným turistickým cílem, ale místem pravidelného setkávání Čechů, Rakušanů a Němců z příhraničního regionu. Ukázky plavení dříví mají být vedle představení plavebního provozu setkáním s lidovou písničkou, tancem, s lidovými řemesly z Čech, Horního Rakouska i z Bavorska, setkáním s pohádkami z obou stran Šumavy a místem navazování a prohlubování kontaktů a přátelství lidí trojmezí Čech, Horního Rakouska a Bavorska. Do projektu byly zakomponovány i aktivity rakouského sdružení Sunnseitn a jeho projektu Kulturachse Schwemmkanal - Kulturní osa plavební kanál. V rámci tohoto projektu byly postaveny v blízkosti plavebního kanálu moderní skulptury. Jednu z nich, Strážce - Wächter, dílo Davida Svobody, mladého sochaře z Prachatic, která je v majetku sdružení Sunnseitn, má v nájmu obec Nová Pec. Platba nájemného ve výši jednoho parohového knoflíku je pravidelně součástí projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu.

Všech akcí na Schwarzenberském plavebním kanálu v rámci projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu se během roku zúčastní zhruba pět až deset tisíc návštěvníků dvě stě až pět set aktivních účastníků.

Folklorní sdružení Libín-S má při realizaci projektu řadu partnerů, sponzorů. V roce 2002 získalo folklorní sdružení Libín-S grant Evropské unie z Fondu malých projektů Phare CBS, v letech 2003 a 2004 grant Jihočeského krajského úřadu. V roce 2004 se stalo spoluorganizátorem projektu Jihočeské folklorní sdružení (JFOS). Partnery projektu jsou pravidelně Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, české obce Horní Planá, Nová Pec, Prachatice a Přední Výtoň, rakouské obce Aigen / Mkr., Schlägl / Mkr., St.Oswald bei Haslach a Ulrichsberg. Projekt podporují Lesy České republiky, s.p., Jaroslav Pokrývka, POstavPO, s.r.o., hotel Maxant, Jiří Borovka - STAMA, Lesostavby Třeboň, a.s.

Folklorní sdružení Libín-S připravuje projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu i pro rok 2005.

V roce 2005 mají být realizovány tyto činnosti: