Viz indikační skica stabilního katastru (1839)

Popularizační glosa:

Usedlost na tomto místě roku 1684 koupila Barbora Hájková a tehdy se objevuje název „dům nebo hospoda Kopeček“ . Grunt prodala roku 1701 za 632 zl polnímu trubači Ernestu Kašparovi Královi s malou a velkou šenkovní místností a zahradou, ta později změněna na dvůr se stájemi pro ustájení koní povozníků i účastníků parforsních honů. Začátkem 19. století byl majitelem také Josef Doskočil, v letech 1848-1885 Ignác Rabas. Ve čtyřech místnostech hostince měla své první sídlo Měšťanská beseda, ustavená 23. 2. 1862 (viz parpedie.cz), odkud dne 1. 10. 1863 přesídlila do domu č. p. 30 v Arnoštově ul. na Starém Městě.

V roce 1911: majitel domu na Královské třídě Štěpánek Karel (viz Adresář města Pardubic spolu s průvodcem po městě a okolí, průvodce napsal František Karel Potěšil - učitel při škole obecné, vydal knihkupec Jan Liebich, Pardubice 1911, s. 250). V dodatcích jsou jako majitelé uvedeni Právováreční měšťané v Hradci Králové (viz tamtéž s. 272).

Sčítání lidu 15. 2. 1921: majitel domu (Wilsonova třída) Královéhradecký pivovar, 4 byty (domácnosti), 27 přítomných osob. V domě byla též Restaurace Na kopečku.

Otto Dostálek (nar. 12. 8. 1876 Nasavrky), ženatý, v obci bydlí od 1. 3. 1914 (živnost hostinská Restaurace na Kopečku)

Václav Hloušek (majitel krejčovství)

Rajmund Vavřena (vlastník technické kanceláře pro stavbu mlýnů)

František Vašák (majitel povoznictví)

Zdroj: Státní okresní archiv Pardubice; Okresní úřad Pardubice, (1793) 1850 - 1945 (1953) (NAD 1); ukl. j. 22; Pardubice: Zelené Předměstí čp. 21-100

Roku 1923 dům koupil stavitel Hořeňovský, zboural a roku 1924 postavil činžovní dům s prvním výtahem v Pardubicích. Restaurace byla po roce 1948 zrušena, dlouho ze byla studentská menza. Po privatizaci přeměněna na prodejnu (viz parpedie.cz).