FRANCAIS POLSKI DEUTSCH ENGLISH CESKY Návrat na hlavní stranu PRAHA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ KRAJ VYSOCINA PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ STREDOCESKÝ KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ
Návrat na hlavní stranu

Fulltext

Mikulovská vinařská stezka

Na bicyklu krajem vína kolem Pavlovských vrchů
Mikulovská oblast je s rozlohou přes dva a půl tisíce hektarů vinic a s jedenatřiceti vinařskými obcemi největší moravskou vinařskou oblastí. Chtete-li ji poznat blíže, jeďte sem na dovolenou, jeden výlet nestačí. Okruh po Mikulovské vinařské stezce, spojující nejzajímavější místa, může však být dobrám startem pro poznávání dohoto unikátního regionu.
Vyrážíte-li z Brna, jeďte vlakem! V Pouzdřanech jste z hlavního nádraží za půl hodiny, všechny osobní vlaky mají prostor pro převážení kol jako spoluzavazadel, a navíc se nebudete muset vracet k autu.
V Pouzdřanech u nádraží, kde vystoupíte přímo na Moravské vinné stezce, vás přivítá párek čápů na hnízdě - symbolická pozvánka k tomu, abyste odhodili všení starosti a vydali se vstříc poznání zdejší kulturní krajiny, utvářené generacemi Čechů, Němců, habánů, židů a dalších skupin, obývajících toto území.
Přes Pouzdřany, někdejší habánské městečko, dojedete ke Střední (Věstonické) nádrži vodního díla Nové Mlýny. Zde se napojíte na Mikulovskou vinařskou stezku. Pokud se vydáte vlevo, budete mít bradla Pavlovských vrchů celou cestu po pravé ruce. Hned zpočátku vás čeká nejnáročnější úsek - rovina, ale po úzké kamenité stezce. Skryti mezi stromy zde můžete pozorovat vodní ptáky - hnízdí zde bahňáci, kormorán velký nebo orlovec říční.
Ve Strachotíně vyjedete přímo ve sklepní uličce - spíše sklepní vesnici - a pokračujete po hrázi Střední nádrže do Dolních Věstonic.
Muzeum se známou archeologickou expozicí dnes vynecháme, ale na chvíli můžete zastavit u tabulí vinařské naučné stezky s informacemi o obci a zdejším habánském osídlení. Za obcí, naproti kempu, je možnost koupání.
Stojí za to odbočit i padesát metrů doprava k unikátnímu sprašovému profilu, nazvanému Kalendář věků.
Je čas šlápnout do pedálů. Za chvíli jste v Pavlově. Zde odbočuje Moravská vinná stezka vpravo přes kopce přímo do Mikulova. Pokračujete přes Milovice a Bulhary, kde na konci obce zahýbáte vlevo. Čeká vás opět cesta terénem po protipovodňové hrázi řeky Dyje. U jezu odbočíte od řeky a před vámi je jeden z nejpříjemnějších úseků cesty - jízda lužním lesem podél Zámecké Dyje po ideální cyklostezce.

V Lednici vyjedete přímo u zámku. Chcete-li na prohlídku zámku, parku, minaretu, sklení a expozice dravců, zajistěte si ubytování - budete na to potřebovat celý den. Jinak jste po krátkém osvěžení ve vinotéce, umístěné v budově zámku, zase v sedle. Areálem Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity opouštíte Lednici. Před vámi je Bezručova alej a cesta jádrem Lednicko-Valtického areálu, zapsaného v seznamu světového dědictví a UNESCO. Za hrází Hlohoveckého rybníka odbočíte do Hlohovce a zajíždíte až k Hraničnímu zámečku, klasicistní stavbě na někdejší rakousko-moravské hranici, nedávno zrekonstuováné.
Po pár kilometrech mezi vinohrady sjíždíte do Valtic, barokní perly jižní Moravy. Zde jsou na trase hned tři vinotéky - na náměstí, Zámecká a přímo v zámku známý salón vín ČR. Ale pozor, hned záhy poté vás čeká stoupání na Chraštiny, kde u Kolonány na Rajstně dosahujeme nejvyššího bodu okruhu. Nejpříkřejší část krátkého stoupání doprovázejí panely valtické naučné vinařské stezky - důvod pro krátké přerušení cesty.
Odtut až do Nového Přerova sledujte takzvanou signálku, vojenskou cestu podél bývalé želetné opony, která se po jejím stržení proměnila v ideální cyklostezku.
Sjíždíte k hraničnímu přechodu Valtice/Schrattenberg a pokračujete přes Úvaly do Sedlece. Kdo zde nepředhlédne nenápadnou odbočku po panelové cestě od železniční zastávky do obce, získá možnost občerstvení v oblíbené cyklistické hospodě: kolem každého z obou vchodů její zahrady vede jiná cyklotrasa. Další možnost občerstvení přímo na trase je až po dvanácti kilometrech v Březí.
Cesta po signálce je překvapivě pestrá - mokřady s rybníky střídá les a ten zase pole slunečnic. Těch patnáct kilometrů přes Mikulov, Březí a Dobré Pole máte za chvíli za sebou a stojíte na Přerovském vrchu - jednom z nejhezčích vyhlídkových míst celé trasy. Na jedné straně panorama Dunajovických a Pavlovských vrchů s Mikulovem, na druhé straně krajina Dyjskosvrateckého úvalu se zvedající se Českomoravskou vrchovinou v pozadí. Svahem s roztroušenými vinnými sklepy sjíždíte do Nového Přerova. Zde se trasa spojuje s cyklostezkou Brno - Vídeň.
Stočte se na sever. V Novosedlech a Brode nad Dyjí projedete malebnými sklepními ličkami, v Pasohlávkách míjíte stovky rybářů na břehu Horní (Mušovské) novomlýnské nádrže astovky jiných v místních rekreačních zařízeních. za chvíli jste v Ivani. Že je zde cyklistická křizovatka, je vidět uz z dálky: před restaurací stojí ve sváteční odpoledne tři auta, zato kol lze napočítat téměř desektrát tolik.
Když zde odbočíte po Mikulovské vpravo, dojedete po čtyřech kilometrech na místo, kde jste ráno začínali. Kdo má ještě chuť a sílu, může šlapat dál po trase Brno - Vídeň do Brna. Je to jen čtyřiatřicet kilometrů.
Variant, jak projet Mikulovskou stezku, je víc. Patří mezi ně i občasné ochutnávky vína ve sklepích. Spolupráce s vinaři ale zatím vázne a člověk musí mít štěstí, aby si mohl vychutnat třpytivý mok přím v místě svého vzniku.

Zajímavá místa Mikulovské vinařské stezky

Dolní Věstonice
Známé archeologické naleziště lovců mamutů z doby před 30 až 25 000 lety. Karel Absolon zde v roce 1925 našel světoznámou sošku Věstonické Venuše. Východiště ke zřícenině hradu Děvičky (Dowina), připomínaného roku 1222. Farní kostel sv. Michala v jádru gotický, věž přistavěna 1581.

Lednice
Původně kolonizační ves dosáhla největšího rozvoje v 17. století, kdy se stala sídlem Liechtensteinů. Byl vystavěn rozsáhlý komplex zámku a hospodářských budov a založen park. Na přelomu 18. a 19. století byl zámek rozšířen a zámecký park byl upraven do tvaru hvězdy s množstvím průhledů na drobnou romantickou architekturu, zakomponovanou do krajiny. V polovině 19. století vznikl zámecký skleník a byla uskutečněna přestavba zámku ve stylu anglické novogotiky.

Valtice
Zásadní stavební činnost začala podobně jako v Lednici za Liechtensteinů v 17. století. Jejich stavitel Giovanni G. Tencalla vybudoval severně od renesančního zámku novou barokní rezidenci. Podle Tencallova projektu vznikl také jednolodní farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Koncem 20. let 18. století byla postavena jízdárna a brána spojující komplex zámku s náměstím. Okolí zámku získalo podobu barokní zahrady s barokním divadlem koncem 18. století. Stejně jako zámek bylo přebudováno i město.

Mikulov
Městská památková rezervace. Původně románský zeměpanský hrad, vystavěný Přemyslem otakarem I., získal svou dnešní podobu barokního komplexu po požáru v roce 1719, kdy byl za Dietrichsteinů přestavěn a rozšířen. Podhradí se v první čtvrtině 14. století proměnilo v gotické město, obehnané kamennou hradbou, jejíž úseky s dvěma půlkruhovými baštami se dochovaly do současnosti. Existenci jedné z největších židovských obcí v českých zemí připomíná naučná stezka vedoucí zbytky mikulovského gheta. Hrobka Dietrichsteinů je v sezoně přístupná. Na zámku sídlí regionální muzeum s velkou vinařskou expozicí, jejíž součástí je i zámecký vinný sklep a takzvaný desátkový sud o obsahu 1010 hl z roku 1643.

Nový Přerov
Obec byla kolem roku 1570 osídlena Charváty, kteří zde sídlili až do konce 2. světové války, kdy byli spolu s Němci násilně vystěhováni. Křižovatka cykloturistických tras.

Pasohlávky
Na Římském vrchu nad obcí byly objeveny pozůstatky římské vojenské stanice, která je nejsevernějším římským vojenským ležením (v roce 2002 otevřeno muzeum). Na ostrůvku Střední Nvomlýnské nádrže stojí kostel sv. Linharta se základy z poloviny 13. století - jediný pozůstatek zatopené obce Mušov. Středisko vodních sportů.


Parametry trasy
Délka: 82 km, profil převážně rovinatý
Nejnižší bod trasy: úsek mezi Bulhary a Lednicí, cca 165 m.n.m.
Nejvyšší bod: Chraštiny 291 m.n.m. - Kolonáda na Rajstně nad Valticemi. Největší stoupání je právě z Valtin na Rajstnu - převýšení asi 100 m- Další kopec je mezi Dobrým Polem a Novým Přerovem - Přerovský vrch 237 m.n.m.

Nástupní místa
Vlakem nejlépe z Pouzdřan na trati Brno - Břeclav. Stezka vede kolem nádrží ve Valticích, Sedleci, Mikulově nebo Novosedlech na trati Břeclav - Znojmo. Pokud musíte přijet autem, zaparkujte v Ivani nebo Lednici.

Na co dát pozor
Při ornitologických pozorováních nebo při kochání krajinou nezapomeňtě věnovat pozornost také protijedoucím cyklistům. V pěkných letních dnech cyklistický provoz na stezce stoupá.
Na kole se dostanete téměř všude, ale v zámeckém parku v Lednici a ve Valticích kolo raději veďte nebo zamkněte u vchodu.
Mezi Pasohlávkami a Ivaní kizujete frekventovanou silnici 1. třídy E461.

Značení
Mikulovská stezka je značena standardními žlutými cykloturistickými značkami se žlutozeleným logem vinařské stezky (stylizovaný vchod do vinného sklepa)

PRŮBĚH CYKLOTRASY

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.vina.cz

Typ záznamu: Cyklotrasa
AKTUALIZACE: Petr Šorm (Kam na Pardubicku s.r.o.) 2, 06.12.2008 v 17:59 hodin
Copyright 1998-2018 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule