FRANCAISPOLSKIDEUTSCHENGLISHCESKYNávrat na hlavní stranu PRAHA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ KRAJ VYSOCINA PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ STREDOCESKÝ KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ
Návrat na hlavní stranu

Fulltext
Království perníku

Slovácký - dolňácký kroj [ Lidové oblečení - kroj ]

V nejjižnější části Zlínského kraje se rozkládá úrodný kraj s mírně protáhlými kopci, kde se daří vínu. Je zde zažitá vykvetlá kultura, která nadále vede k udržování tradic slováckého Dolňácka obecně, u krojů zvlášť.

Města Kyjov, Vlčnov, Uherské Hradiště , Veselí nad Moravou a Strážnice jsou zároveň centry, kolem nichž se udržovaly kroje dosti rozdílného stylu, především u žen.

Bohatý kraj Moravských úvalů, nížiny kolem velkých řek s úrodnou půdou a všestranně rozvinutým hospodářstvím, to byly krajiny s nejpříhodnějšími podmínkami k životu. Kvetla zde města, obchod, rodil se průmysl. Tyto tendence však byly ještě v 19. století vyvažovány silou zemědělství.

V lidové kultuře a kroji to bylo znatelné především v ryze zemědělských oblastech. Ne nadarmo se tyto kroje nazývaly "selské".

Mají v sobě bohatství, rozšafnost a tradici selského stavu. V tomto oblečení vidíme další krok k rozvinutí jeho forem, hlavně ve tvarech a výzdobě. Vlastní materiál, základní tkaniny se často ve své podstatě nemění.

Jen se precizují, zjemňují, ale často si ponechávají starou ruční podstatu a tradiční barevnost. Vrcholnou roli dostává výšivka. Je samostatným vyjadřovacím prostředkem. Získává ornamentální kresebný styl především rostlinného pojetí.

Vedle výšivky je u krojů z úrodných oblastí výrazně rozvinutá architektura kroje. Na rozdíl od krojů dříve popsaných, řekněme z chudobnějších oblastí, jsou tyto obvykle velmi košaté a tvarově nápadné, a to nejen u oblečení žen. Mnohdy se zdá, že se ve venkovském prostředí teprve po 200 letech plně rozvinuly impulzy předešlých mód, hlavně baroka.

Nesmí se však podceňovat i vlastní tvarový vývoj, směřující ke zrání tvarů a umocňování základních principů. U selského kroje na Slovácku jsou typické vysoké kožené boty, které u řady krojů dostávají specifický místní styl. Unikátní jsou na Dolňácku příčně vrapované "kordovánky".

Různými sestavami se kroje lokálně odlišují. V klasické formě zůstaly poměrně dlouho v okolí Uherského Hradiště, Uherském Ostrohu, Kunovicích, Bílovicích.

Z hlediska vnější úpravy jsou mimořádné kroje z okolí Kunovic. Mají nápadnou úpravu rukávců a úvaz šátku. Rukávce mají hladký, tubovitý tvar, šátky jsou vázány přes čelo s věncem pevného úvazu a volně splývajícími cípy na ramena a záda.

Budí dojem primárních úvazů oděvů Orientu a starověku. Téměř každá obec Slovácka má svůj specifický úvaz, který již málokdo zvládne a jehož provedení zabralo spoustu času. Ženy si často chodily šátky uvazovat k místní znalkyni. Úvaz šátku pak dává i obecněji chápanému kroji kolorit obce nebo oblasti.

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: uživatel č. 705 org. 56, 12.05.2004 v 09:08 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule