Holešov - město na rozhraní Hané a Valašska

Město Holešov je svými třinácti tisíci obyvateli druhým největším městem okresu Kroměříž. Leží na rozhraní Hané a Valašska s Hostýnskými vrchy v pozadí, nedaleko významných kulturních center východní střední Moravy - Zlína, Přerova a Kroměříže.

SOUČASNOST
Holešov je městem s výraznou tradicí dřevařské výroby a s produkty společnosti TON se můžeme setkat daleko za hranicí naší země. Známé jsou také cukrářské výrobky závodu Sfinx. Občané nacházejí uplatnění v dalších odvětvích průmyslu, zemědělství i službách. Významný pro město je i provoz letiště, na kterém působí několik opravárenských a leteckých firem. Kromě samotného Holešova patří v současnosti k městu čtyři místní části - Dobrotice, Količín, Tučapy a Žopy. V oblasti školství je významné Gymnázium Ladislava Jaroše a Střední policejní škola Ministerstva vnitra. Do povědomí sportovní veřejnosti se dostává také víceúčelová sportovní hala či krytý plavecký bazén s fitcentrem.

HISTORIE - KULTURA - SPORT
Počátky osídlení Holešovska sahají až do pravěku a první písemnou zmínku o městě nalezneme v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141. V roce 1322 byl Holešov již prokazatelně městem. Nejstarším rodem, který Holešov držel, byli pánové ze Štenberka a po nich další šlechtické rody. V šestnáctém století se v Holešově výrazně formovalo bratrské hnutí a většina obyvatel přijímala pod obojí. V době působení Jana Sarkandra ve městě a rekatolizaci obyvatelstva v druhém desetiletí 17. století patřilo holešovské panství Ladislavu z Lobkovic. Po plenění a morových ranách třicetileté války koupil panství Jan hrabě z Rottalu. Tím začal nový rozkvět města. Poslední majitelé byli z rodu Wrbnů.

Milovníky historie upoutá v Holešově raně barokní zámek s vzácnými stropními štuky a malbami (v současnosti nepřístupný veřejnosti), unikátní zámecký park francouzského stylu s rybníkem ve tvaru trojzubce, kde se nachází i busta nejvýznamnějšího rodáka F. X. Richtera, zakladatele mannheimské hudební školy 18. století.

Druhou dominantou je farní chrám Nanebevzetí Panny Marie s barokním klenotem Černou kaplí. Za povšimnutí stojí i druhý holešovský kostel sv. Anny. Návštěvníka může zaujmout i morový sloup z 18. století na náměstí dr. Edvarda Beneše či kaple sv. Kříže a kaple sv. Martina.

Ke specifickým rysům města patřilo v letech 1455 až 1919 "židovské getho" s jedním nejpočetnějším počtem obyvatel na Moravě. Po zničení "Nové synagogy" nacisty v roce 1941 se do dnešních dnů zachovala "Šachova synagoga". Ta je unikátní renesanční stavbou s významnou vnitřní výzdobou polského stylu a instalovanou výstavou Židé a Morava.
Druhou judaistickou památkou je židovský hřbitov s obřadní síní se seznamem obětí holocaustu a množstvím náhrobků. Mezi nimi je nejznámější tumba rabbiho Sabbatai Kohena, zvaného Šach. Nedávno byla otevřena "Holešovská galerie" a Městské muzeum s výstavou dokumentující historii osídlení od nejstarších dob. Muzeum a provoz kina Svět provozuje Městské kulturní středisko.

AKTUALIZACE: Vít Solař (MIC Holešov) org. 56, 25.04.2004 v 12:50 hodin