FRANCAISPOLSKIDEUTSCHENGLISHCESKYNávrat na hlavní stranu PRAHA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ KRAJ VYSOCINA PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ STREDOCESKÝ KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ
Návrat na hlavní stranu

Fulltext
Království perníku

BRAUN Matyáš Bernard [ Osobnost ]

BRAUN Matyáš Bernard (* 24. 2. 1684 Sautens u Innsbrucku, + 15. 2. 1738 Praha) - rakouský sochař a řezbář usedlý v Čechách

Někdy před rokem 1710, po učebních letech v Rakousku (Salcburku) a cestách po Itálii (Benátky, Bologna, Řím), zavítal Matyáš Braun, rodák z Tyrol, již jako vyhraněná umělecká osobnost do Prahy. V Čechách brzy zdomácněl, našel si tu ženu i přátele, stal se novoměstským měšťanem a sžil se s naším prostředím. Již jeho první větší práce - socha Vidění sv. Luitgardy, umístěná na Karlově mostě - mu zajistila obdiv i množství dalších zakázek. Braunova dílna byla v letech 1725-26 s přiznaným příjmem 900 zlatých a šesti tovaryši největší dílnou v Praze. Již tehdy snad vlastnil tři domy a sad s letohrádkem. Žil tedy po pansku, byl erbovním měšťanem a nazývali ho "urozeným vladykou". Se svou manželkou měl pět dětí, z nichž se však žádné nevěnovalo otcovu řemeslu.

Obdiv k jeho dílu trvá dodnes. Z tváří Braunových soch je možno vyčíst každé hnutí mysli, těla se zdají být v pohybu, gesta jen dotvrzují dokonalou iluzi života. A to Braun, na rozdíl od italských umělců, netvořil z mramoru, ale z méně ušlechtilého pískovce. Autorská zásluha Braunova jako barokního sochaře není ani tak v provedení děl, jako ve výběru řešení a v invenci.

Stovky zakázek v pražských palácích, zahradách, kostelích, ale i na mnoha dalších místech Čech nemohl ovšem zvládnout sám. Práce mu totiž záhy přivodila souchotiny, podobně jako F. M. Brokofovi. Tvořil proto pouze návrhy a modely a pak jen dotvářel do konečné podoby práci početné dílny, v níž zaměstnával své méně slavné spolupracovníky.

Ze všech děl mistra iluzívního baroku jsou asi nejznámější sochy v Kuksu, vytvořené na objednávku hraběte F. Sporcka (alegorie Ctností a Neřestí, monumentální plastiky tesané do pískovcových skal v Betlému u Kuksu, čtyřicet groteskních sošek callotovských trpaslíků pro kukské závodiště atd.), výzdoba pražské rezidence císařského diplomata Jana Václava Gallase, zahradní plastiky z Cítolib (dnes ve Vídni), řezby pro klášter v Plasech, sochy na mytologické téma pro zahradu zámku v Duchcově a další. Přátelil se s mnoha významnými umělci své doby, např. F. M. Kaňkou, jehož stavby vyzdobil svými sochami (kostel sv. Klimenta v Klementinu v Praze). Pokračovatelem Braunova odkazu se stala především česká rodina Pacáků, třebaže nedosáhla - podobně jako další následovníci - už takového mistrovství.

UMÍSTĚNÍ


Typ záznamu: Osobnost
AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 16.11.2004 v 11:29 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule